Prohlédněte si památky kolem sebe v AROtevírejte truhly v aplikaci
Around Us je stvořen pro váš telefon – namiřte fotoaparát do ulic a objevujte památky a místa kolem sebe v rozšířené realitě.Around Us je stvořen pro váš telefon – truhly se odemykají, když chodíte, objevujete a zachycujete místa v okolí.
Námořní úžiny patří k nejdůležitějším mořským průchodům na světě. Tyto přirozené vodní cesty mezi pevninami spojují oceány a moře a umožňují pohyb nákladních lodí, tankerů a kontejnerových plavidel. Malacký průliv mezi Malajsií a Indonésií je jednou z nejrušnějších tras pro obchod mezi Asií a Evropou. Hormuzský průliv u Perského zálivu odděluje Írán a Omán a tvoří důležitý průchod pro přepravu energie. Gibraltarský průliv mezi španělským pobřežím a Marokem otevírá Středozemní moře Atlantiku. Bospor v Turecku spojuje Černé moře s Marmarským mořem a rozděluje Istanbul na dvou kontinentech.
Další průchody utvářejí vzdálené vody. Dánský průliv mezi Grónskem a Islandem přivádí studenou arktickou vodu do Atlantiku. Beringův průliv odděluje Rusko od Aljašky a spojuje Tichý oceán s Severním ledovým oceánem. Magalhãesův průliv na jižním cípu Chile nabízí chráněnou cestu mezi Atlantikem a Tichým oceánem. Drakeův průliv mezi Chile a Antarktidou je známý jako jeden z nejdrsnějších mořských přechodů. Cookův průliv rozděluje Severní a Jižní ostrov Nového Zélandu. Další úžiny jako Tchajwanský průliv, Sundský průliv v Indonésii, Mosambický kanál mezi Madagaskarem a Mosambikem, Floridský průliv mezi Spojenými státy a Kubou nebo Dardanely v Turecku hrají důležitou roli v regionální a mezinárodní námořní dopravě.
Námořní úžiny patří k nejdůležitějším mořským průchodům na světě. Tyto přirozené vodní cesty mezi pevninami spojují oceány a moře a umožňují pohyb nákladních lodí, tankerů a kontejnerových plavidel. Malacký průliv mezi Malajsií a Indonésií je jednou z nejrušnějších tras pro obchod mezi Asií a Evropou. Hormuzský průliv u Perského zálivu odděluje Írán a Omán a tvoří důležitý průchod pro přepravu energie. Gibraltarský průliv mezi španělským pobřežím a Marokem otevírá Středozemní moře Atlantiku. Bospor v Turecku spojuje Černé moře s Marmarským mořem a rozděluje Istanbul na dvou kontinentech.
Další průchody utvářejí vzdálené vody. Dánský průliv mezi Grónskem a Islandem přivádí studenou arktickou vodu do Atlantiku. Beringův průliv odděluje Rusko od Aljašky a spojuje Tichý oceán s Severním ledovým oceánem. Magalhãesův průliv na jižním cípu Chile nabízí chráněnou cestu mezi Atlantikem a Tichým oceánem. Drakeův průliv mezi Chile a Antarktidou je známý jako jeden z nejdrsnějších mořských přechodů. Cookův průliv rozděluje Severní a Jižní ostrov Nového Zélandu. Další úžiny jako Tchajwanský průliv, Sundský průliv v Indonésii, Mosambický kanál mezi Madagaskarem a Mosambikem, Floridský průliv mezi Spojenými státy a Kubou nebo Dardanely v Turecku hrají důležitou roli v regionální a mezinárodní námořní dopravě.
V tomto článku
29 míst k objevení — Nenechte si ujít to poslední!
Malacký průliv spojuje Indický oceán s Jihočínským mořem a tvoří jednu z nejrušnějších vodních cest na světě pro mezinárodní obchod. Tento průchod mezi Malajským poloostrovem a Sumatrou umožňuje obchodním lodím přepravujícím zboží mezi Asií, Evropou a Blízkým východem proplout. Voda je zde mělká a průchod úzký, takže plavidla musí plout pomalu a opatrně.
Tento průliv spojuje Perský záliv s Ománským zálivem a vede mezi íránským pobřežím a poloostrovem Musandam. Tankery tudy proplouvají na cestě mezi ropnými poli v Zálivu a mezinárodními trhy. V nejužším místě je voda široká přibližně 21 mil (33 kilometrů) a plavba se řídí vyznačenými lodními trasami. Břehy tvoří skalnaté útesy a pustá krajina, zatímco vodou procházejí silné proudy. Provoz je hustý, lodě proplouvají průlivem ve dne i v noci.
Dánský průliv je námořní cesta široká přibližně 280 kilometrů (asi 174 mil) mezi Grónskem a Islandem. Tato vodní cesta spojuje Grónské moře s Irmingerovým mořem a tvoří část navigačních tras přes severní Atlantik. Studené proudy z Arktidy proudí na jih tudy, zatímco teplejší atlantská voda se pohybuje na sever. Voda zůstává chladná po celý rok a průlivem často proplouvají ledovce. Průliv je jedním z geografických útvarů, které umožňují výměnu vody mezi polárními a mírným pásmem.
Magalhãesův průliv je vodní cesta, která spojuje Tichý a Atlantský oceán a vede mezi jihoamerickou pevninou a Ohňovou zemí. Táhne se chilským územím a poskytuje chráněnou trasu lodím, které se chtějí vyhnout mysu Horn. Průliv se vine fjordy, kanály a zálivy, lemovaný drsnými pobřežími a horami. Silné větry a měnící se proudy utvářejí zdejší vody. V dřívějších staletích sloužil jako klíčové spojení pro námořní obchod, než byl otevřen Panamský průplav. Dnes tuto historickou trasu stále využívají nákladní a výletní lodě, což nabízí alternativu k bouřlivému Drakeovu průlivu.
Tento průliv spojuje Středozemní moře s Atlantským oceánem a odděluje Evropu od Afriky. V nejužším místě leží mezi oběma kontinenty asi 14 kilometrů (9 mil) vody. Proudy se pohybují dvěma směry: povrchová voda teče z Atlantiku do Středozemního moře, zatímco slanější voda v hloubce míří opačným směrem. Po obou stranách se zvedají skalní stěny a útesy, zejména na evropském břehu. Tudy každý den proplouvají stovky nákladních lodí, trajektů a dalších plavidel. Voda v některých oblastech dosahuje hloubky kolem 900 metrů (3000 stop). Vítr a vlny utvářejí ráz tohoto průchodu, který po staletí sloužil jako důležitá obchodní cesta mezi zeměmi Středomoří a zbytkem světa.
Tento průliv spojuje severní Tichý oceán s Severním ledovým oceánem a odděluje východní pobřeží Sibiře od Aljašky. Beringův průliv je široký přibližně 85 kilometrů (53 mil) a slouží jako přirozený průchod mezi dvěma kontinenty. V zimě část vodní cesty zamrzá, což omezuje plavbu. Voda je studená a často rozbouřená, s silnými proudy a měnícími se větry. Průchod hraje důležitou roli v námořní dopravě mezi Tichým oceánem a arktickou pánví. Lodě proplouvají tímto průlivem hlavně během letních měsíců, kdy jsou ledové podmínky příznivější. Oblast je řídce osídlena, s malými pobřežními komunitami na obou stranách vody.
Tato úžina spojuje Severní moře s Lamanšským průlivem a odděluje francouzské pobřeží u Calais od bílých útesů Doveru na britské straně. Voda je zde široká jen 21 mil (33 kilometrů) s průměrnou hloubkou 148 stop (45 metrů). Stovky nákladních lodí, trajektů a rybářských člunů překonávají tento průliv v obou směrech každý den, což z něj činí jednu z nejrušnějších lodních tras na světě. Za jasných dnů je vidět z jednoho břehu na druhý. Pod mořským dnem vede tunel pod Lamanšským průlivem, který spojuje Francii a Anglii.
Bab-al-Mandab spojuje Rudé moře s Adenským zálivem a odděluje Arabský poloostrov od Afrického rohu. Tento úzký průliv je široký asi 20 mil (32 kilometrů) a slouží jako lodní trasa pro nákladní plavidla plující mezi Evropou a Asií. Každý den tudy proplouvají tankery a kontejnerové lodě, které přepravují ropu, zboží a náklad. Pobřeží je suché a skalnaté, s řídkými osadami podél pobřeží. Strategická poloha dělá z tohoto průlivu klíčový koridor pro mezinárodní obchod.
Tento průliv mezi Severním a Jižním ostrovem Nového Zélandu spojuje Tasmanovo moře s Tichým oceánem a slouží jako jedna z klíčových lodních tras v jižním Pacifiku. Průchod je široký přibližně 14 mil (22 kilometrů) a je známý silnými větry a nepředvídatelnými proudy, které mohou někdy ztížit přeplavbu. Trajekty jezdí mezi Wellingtonem a Pictonem několikrát denně a přepravují cestující, vozidla a náklad mezi oběma hlavními ostrovy. Okolní pobřeží je strmé a zelené, s malými zátokami a skalními výběžky vyčnívajícími z vody. Rybáři tato vody často využívají, protože jsou bohaté na mořský život. Cookův průliv je pojmenován po britském mořeplavci Jamesi Cookovi, který jej zmapoval během 18. století. Pro novozélandský námořní obchod a vnitřní spojení mezi ostrovy má tento průliv velký význam.
Tento průliv protíná Istanbul v délce přibližně 19 mil (30 kilometrů) a odděluje Evropu od Asie. Bospor spojuje Černé moře s Marmarským mořem a tvoří jednu z nejdůležitějších cest pro mezinárodní námořní obchod. Podél obou břehů lemují vodní cestu historické paláce, staré pevnosti a obytné čtvrti. Trajekty pendlují mezi oběma kontinenty po celý den, zatímco nákladní lodě z celého světa proplouvají úzkými vodami. Proud mění směr v závislosti na hloubce, což činí navigaci náročnou. Z břehů vidíte mešity, parky a rušné přístavy, které spojují městský život s námořním provozem.
Tento průliv spojuje Baffinův záliv s Labradorským mořem a tvoří vodní plochu širokou přibližně 360 kilometrů (asi 220 mil) mezi Grónskem a Baffinovým ostrovem. Oblast leží v pásu studených proudů a plovoucího ledu, kde se setkávají arktické vody a rozvíjejí se ekosystémy dalekého severu. Průchod je lemován vysokými pobřežími a řídkou krajinou, která je během zimních měsíců často pokryta ledem.
Tento námořní průliv v Indickém oceánu odděluje východní pobřeží Afriky od Madagaskaru na vzdálenost 1600 kilometrů. Mořské proudy zde mohou dosáhnout rychlosti 4 uzlů. Jako jedna z hlavních námořních cest na světě slouží průliv jako důležitá lodní trasa mezi vodami jižní Afriky a cestami do Asie a na Střední východ. Obchodní plavidla pravidelně proplouvají tímto průlivem a využívají přirozenou vodní cestu k přepravě zboží mezi kontinenty.
Tento průliv spojuje Mexický záliv s Atlantským oceánem a leží mezi Floridským poloostrovem a Kubou. Voda protéká tímto přírodním kanálem na vzdálenost přibližně 90 mil (150 kilometrů) a hraje zásadní roli v lodní dopravě mezi Severní Amerikou a atlantskými trasami. Floridským průlivem denně proplouvají nákladní lodě, tankery a další obchodní plavidla cestující mezi přístavy v oblasti Mexického zálivu a mezinárodními trhy.
Hudsonův průliv spojuje Atlantský oceán s Hudsonovým zálivem a tvoří jednu z hlavních lodních tras v kanadské Arktidě. Tento průliv odděluje Baffinův ostrov od pobřeží Quebecu a vede studenými severními vodami. Lodě tudy proplouvají na cestě do přístavů podél Hudsonova zálivu, kde se setkávají obchodní trasy a zásobovací linie. Voda je většinu roku pokrytá ledem, což omezuje plavbu na krátká období v letních měsících. Proudy jsou silné a průlivem se pohybují ledovce, zejména na jaře a na podzim. Malé komunity na pobřeží závisí na této trase kvůli zásobám a spojení se vzdálenějšími jižními oblastmi. Průliv hraje ústřední roli v námořní dopravě a v historii průzkumu Arktidy.
Tento průliv spojuje Arafurské moře s Korálovým mořem a vede mezi severním cípem Austrálie a jižním pobřežím Papuy-Nové Guineje. Torresův průliv je široký přibližně 93 mil (150 kilometrů) a je posetý více než 270 ostrovy, z nichž mnohé jsou domovem komunit ostrovanů z Torresova průlivu. Oblast je známá teplými mělkými vodami, korálovými útesy a bohatou mořskou biodiverzitou. Rybářská plavidla a menší lodě používají tento průchod, zatímco větší obchodní lodě často dávají přednost hlubším trasám východně od Austrálie.
Sundský průliv je mořská cesta mezi Jávou a Sumatrou, která spojuje Indický oceán s Jávským mořem. Tato vodní cesta umožňuje obchod a lodní dopravu mezi oběma vodními plochami. Nachází se v oblasti s vulkány, včetně Krakatau, který vybuchl v devatenáctém století a změnil geografii průlivu. Pravidelně jej překonávají obchodní lodě a rybářské čluny. Voda přináší proudy z obou stran a na některých místech se průliv zužuje. Pobřeží ukazují tropickou vegetaci, malé osady a přístavy, které jsou důležité pro místní spojení.
Palkův průliv spojuje Mannarský záliv s Bengálským zálivem a odděluje jihovýchodní pobřeží Indie od Srí Lanky. Tento vodní proud je v nejužším místě široký asi 33 mil (53 kilometrů) a má mělké vody s rozptýlenými písečnými lavicemi, které ztěžují plavbu větším plavidlům. Rybářské komunity z obou zemí pravidelně proplouvají těmito vodami a překračují oba břehy. Korálové útesy a malé ostrovy lemují tento koridor, který po staletí sloužil jako tradiční cesta.
Tento průliv spojuje Japonské moře s Tichým oceánem a odděluje japonské ostrovy Honšú a Hokkaidó. Cugarský průliv slouží obchodu mezi oběma ostrovy a je důležitou cestou pro regionální lodní dopravu. Průliv leží v oblasti, kde se studené proudy ze severu setkávají s teplejšími vodami z jihu, což ovlivňuje místní klima a rybolov. Trajekty překonávají průliv denně a spojují přístavní města na obou stranách. V zimě se mohou v průlivu objevit ledové kry, zatímco v létě jsou vody klidnější a proplouvá jimi více lodí.
Tento průliv se táhne mezi Korejským poloostrovem a japonskými ostrovy a spojuje Východočínské moře s Japonským mořem. Po staletí byl důležitou cestou pro námořní obchod mezi Asií a Tichomořím. Těmito vodami denně proplouvají nákladní lodě, nákladní plavidla a rybářské čluny, které sehrály ústřední roli v historii regionu. Proudy mohou být silné a počasí se často mění. Za jasných dnů můžete z obou břehů vidět protější pobřeží.
Tento průliv mezi Bali a Lombokem spojuje Indický oceán s Jávským mořem a slouží jako důležitá vodní cesta pro mezinárodní námořní dopravu. Průchod leží v oblasti sopečných ostrovů a tropických vod, kudy vedou obchodní trasy a místní rybářské lodě. Hluboké vody umožňují proplutí větším plavidlům, která se plaví mezi oceány.
Tato úžina je přirozená vodní cesta spojující Marmarské moře s Egejským mořem a odděluje Evropu od Asie. Táhne se 61 kilometrů (38 mil) a tvoří ústřední část obchodních cest spojujících Černé moře se Středozemním mořem. Lodě proplouvají tímto historickým průlivem po staletí a jeho strategická poloha z něj činí klíčový prvek mezinárodní námořní dopravy. Proudy jsou silné a úzká šířka průlivu vyžaduje opatrnou navigaci. Podél břehů vidíte malá města, kopce a pobřeží, které se rozprostírá po obou stranách vodní cesty.
Kattegat je mořský průliv mezi Dánskem a Švédskem, který spojuje otevřené vody Severního moře s chráněnější oblastí Baltského moře. Tento průliv je široký 50 až 100 mil a tvoří důležitou trasu pro obchodní lodě přepravující zboží mezi severní a střední Evropou. Voda je zde méně slaná než v Severním moři, protože řeky z oblasti Baltu přinášejí sladkou vodu. V oblasti se rozprostírají malé ostrovy a pobřežní města na obou stranách žijí z rybolovu a lodní dopravy. Trajekty pravidelně přepravují mezi dánskými a švédskými přístavy a spojují komunity podél pobřeží.
Tento vodní útvar leží mezi Norskem a dánským poloostrovem Jutskem a tvoří jeden z nejdůležitějších přístupů k Baltskému moři pro mezinárodní námořní dopravu. Skagerrak spojuje Severní moře s Kattegatem a umožňuje obchodním lodím proplouvat mezi vodami Atlantiku a baltskými přístavy. Vodní cesta se rozkládá na značné šířce a hraje ústřední roli v námořním hospodářství severní Evropy, protože umožňuje obchodní trasy mezi Skandinávií a zbytkem kontinentu.
Bonifácký průliv je úzký vodní pruh mezi Korsikou a Sardinií, který spojuje Tyrhénské moře se západním Středomořím. Tento přírodní průchod mezi dvěma velkými středomořskými ostrovy umožňuje lodní dopravu a obchodní trasy v regionu. Voda se zde pohybuje mezi strmými vápencovými útesy a skalnatým pobřežím. Silné proudy a měnící se větry utvářejí podmínky v tomto kanálu. Rybáři z obou ostrovů dobře znají tyto vody a používají je po generace. Trajekty překonávají průliv denně a spojují přístavy na obou stranách. Průchod slouží jako důležitá trasa pro lodě plující podél středomořských pobřeží. Čistá voda a skalnaté okolí dělají z tohoto průlivu významnou součást středomořského námořnictví.
Tento průliv odděluje dánský ostrov Sjælland od švédského pobřeží Skåne a tvoří hlavní spojení mezi Severním a Baltským mořem. Öresund je v nejužším místě široký asi 4 kilometry a na severu se rozšiřuje na 28 kilometrů. Průměrná hloubka vody je kolem 10 metrů. Na obou stranách průlivu leží hustě obydlené oblasti, na dánské straně Kodaň a na švédské Malmö, spojené mostem a tunelem, které přepravují dopravu mezi Skandinávií a kontinentální Evropou. Průliv je rušnou lodní trasou pro obchod mezi Baltským mořem a světovými oceány.
Drakeův průliv spojuje Atlantský oceán s Tichým oceánem a leží mezi mysem Horn a Jižními Shetlandami. Tento průliv odděluje Jižní Ameriku od Antarktidy a táhne se zhruba 1000 kilometrů (620 mil). Jeho vody jsou známé obtížnou plavbou, se silnými větry a vysokými vlnami, které vznikají setkáváním různých oceánských proudů. Lodě tudy proplouvají při cestě na Antarktidu nebo při plavbě kolem jihoamerického kontinentu.
Tento průliv odděluje Tchaj-wan od pevninské Číny a spojuje Jihočínské moře s Východočínským mořem. Tchajwanský průliv je široký asi 112 mil (180 kilometrů) a slouží jako hlavní lodní trasa pro mezinárodní plavidla. Obchodní lodě proplouvají těmito vodami na trasách mezi přístavy po celé východní Asii. Průliv leží v oblasti se silnými proudy a měnícími se povětrnostními podmínkami. Rybáři z obou pobřežních oblastí využívají tyto vody po staletí. Průliv je jednou z nejrušnějších námořních tras na světě.
Tento průliv spojuje Jihočínské moře s Východočínským mořem a odděluje Tchaj-wan od pevninské Číny. Formoský průliv je jednou z nejrušnějších lodních tras v Asii a slouží jako hlavní koridor pro obchod mezi přístavy ve východní Asii. Nákladní lodě, tankery a rybářská plavidla proplouvají těmito vodami denně. Proudy jsou zde silné a počasí se rychle mění, zejména během období tajfunů. Podél pobřeží leží hustě obydlené oblasti s přístavy, které slouží námořnímu provozu.
Tento průliv spojuje Celebeské moře na severu s Jávským mořem na jihu a odděluje ostrovy Borneo a Sulawesi na vzdálenost přibližně 600 kilometrů (370 mil). Makassarský průliv slouží jako hlavní dopravní cesta pro ropu a obchodní zboží mezi indonéskými ostrovy a dále. Tankery a nákladní lodě proplouvají tímto průlivem denně na cestě do přístavů jihovýchodní Asie.
V tomto článku
29 míst k objevení — Nenechte si ujít to poslední!
Malacký průliv spojuje Indický oceán s Jihočínským mořem a tvoří jednu z nejrušnějších vodních cest na světě pro mezinárodní obchod. Tento průchod mezi Malajským poloostrovem a Sumatrou umožňuje obchodním lodím přepravujícím zboží mezi Asií, Evropou a Blízkým východem proplout. Voda je zde mělká a průchod úzký, takže plavidla musí plout pomalu a opatrně.
Tento průliv spojuje Perský záliv s Ománským zálivem a vede mezi íránským pobřežím a poloostrovem Musandam. Tankery tudy proplouvají na cestě mezi ropnými poli v Zálivu a mezinárodními trhy. V nejužším místě je voda široká přibližně 21 mil (33 kilometrů) a plavba se řídí vyznačenými lodními trasami. Břehy tvoří skalnaté útesy a pustá krajina, zatímco vodou procházejí silné proudy. Provoz je hustý, lodě proplouvají průlivem ve dne i v noci.
Dánský průliv je námořní cesta široká přibližně 280 kilometrů (asi 174 mil) mezi Grónskem a Islandem. Tato vodní cesta spojuje Grónské moře s Irmingerovým mořem a tvoří část navigačních tras přes severní Atlantik. Studené proudy z Arktidy proudí na jih tudy, zatímco teplejší atlantská voda se pohybuje na sever. Voda zůstává chladná po celý rok a průlivem často proplouvají ledovce. Průliv je jedním z geografických útvarů, které umožňují výměnu vody mezi polárními a mírným pásmem.
Magalhãesův průliv je vodní cesta, která spojuje Tichý a Atlantský oceán a vede mezi jihoamerickou pevninou a Ohňovou zemí. Táhne se chilským územím a poskytuje chráněnou trasu lodím, které se chtějí vyhnout mysu Horn. Průliv se vine fjordy, kanály a zálivy, lemovaný drsnými pobřežími a horami. Silné větry a měnící se proudy utvářejí zdejší vody. V dřívějších staletích sloužil jako klíčové spojení pro námořní obchod, než byl otevřen Panamský průplav. Dnes tuto historickou trasu stále využívají nákladní a výletní lodě, což nabízí alternativu k bouřlivému Drakeovu průlivu.
Tento průliv spojuje Středozemní moře s Atlantským oceánem a odděluje Evropu od Afriky. V nejužším místě leží mezi oběma kontinenty asi 14 kilometrů (9 mil) vody. Proudy se pohybují dvěma směry: povrchová voda teče z Atlantiku do Středozemního moře, zatímco slanější voda v hloubce míří opačným směrem. Po obou stranách se zvedají skalní stěny a útesy, zejména na evropském břehu. Tudy každý den proplouvají stovky nákladních lodí, trajektů a dalších plavidel. Voda v některých oblastech dosahuje hloubky kolem 900 metrů (3000 stop). Vítr a vlny utvářejí ráz tohoto průchodu, který po staletí sloužil jako důležitá obchodní cesta mezi zeměmi Středomoří a zbytkem světa.
Tento průliv spojuje severní Tichý oceán s Severním ledovým oceánem a odděluje východní pobřeží Sibiře od Aljašky. Beringův průliv je široký přibližně 85 kilometrů (53 mil) a slouží jako přirozený průchod mezi dvěma kontinenty. V zimě část vodní cesty zamrzá, což omezuje plavbu. Voda je studená a často rozbouřená, s silnými proudy a měnícími se větry. Průchod hraje důležitou roli v námořní dopravě mezi Tichým oceánem a arktickou pánví. Lodě proplouvají tímto průlivem hlavně během letních měsíců, kdy jsou ledové podmínky příznivější. Oblast je řídce osídlena, s malými pobřežními komunitami na obou stranách vody.
Tato úžina spojuje Severní moře s Lamanšským průlivem a odděluje francouzské pobřeží u Calais od bílých útesů Doveru na britské straně. Voda je zde široká jen 21 mil (33 kilometrů) s průměrnou hloubkou 148 stop (45 metrů). Stovky nákladních lodí, trajektů a rybářských člunů překonávají tento průliv v obou směrech každý den, což z něj činí jednu z nejrušnějších lodních tras na světě. Za jasných dnů je vidět z jednoho břehu na druhý. Pod mořským dnem vede tunel pod Lamanšským průlivem, který spojuje Francii a Anglii.
Bab-al-Mandab spojuje Rudé moře s Adenským zálivem a odděluje Arabský poloostrov od Afrického rohu. Tento úzký průliv je široký asi 20 mil (32 kilometrů) a slouží jako lodní trasa pro nákladní plavidla plující mezi Evropou a Asií. Každý den tudy proplouvají tankery a kontejnerové lodě, které přepravují ropu, zboží a náklad. Pobřeží je suché a skalnaté, s řídkými osadami podél pobřeží. Strategická poloha dělá z tohoto průlivu klíčový koridor pro mezinárodní obchod.
Tento průliv mezi Severním a Jižním ostrovem Nového Zélandu spojuje Tasmanovo moře s Tichým oceánem a slouží jako jedna z klíčových lodních tras v jižním Pacifiku. Průchod je široký přibližně 14 mil (22 kilometrů) a je známý silnými větry a nepředvídatelnými proudy, které mohou někdy ztížit přeplavbu. Trajekty jezdí mezi Wellingtonem a Pictonem několikrát denně a přepravují cestující, vozidla a náklad mezi oběma hlavními ostrovy. Okolní pobřeží je strmé a zelené, s malými zátokami a skalními výběžky vyčnívajícími z vody. Rybáři tato vody často využívají, protože jsou bohaté na mořský život. Cookův průliv je pojmenován po britském mořeplavci Jamesi Cookovi, který jej zmapoval během 18. století. Pro novozélandský námořní obchod a vnitřní spojení mezi ostrovy má tento průliv velký význam.
Tento průliv protíná Istanbul v délce přibližně 19 mil (30 kilometrů) a odděluje Evropu od Asie. Bospor spojuje Černé moře s Marmarským mořem a tvoří jednu z nejdůležitějších cest pro mezinárodní námořní obchod. Podél obou břehů lemují vodní cestu historické paláce, staré pevnosti a obytné čtvrti. Trajekty pendlují mezi oběma kontinenty po celý den, zatímco nákladní lodě z celého světa proplouvají úzkými vodami. Proud mění směr v závislosti na hloubce, což činí navigaci náročnou. Z břehů vidíte mešity, parky a rušné přístavy, které spojují městský život s námořním provozem.
Tento průliv spojuje Baffinův záliv s Labradorským mořem a tvoří vodní plochu širokou přibližně 360 kilometrů (asi 220 mil) mezi Grónskem a Baffinovým ostrovem. Oblast leží v pásu studených proudů a plovoucího ledu, kde se setkávají arktické vody a rozvíjejí se ekosystémy dalekého severu. Průchod je lemován vysokými pobřežími a řídkou krajinou, která je během zimních měsíců často pokryta ledem.
Tento námořní průliv v Indickém oceánu odděluje východní pobřeží Afriky od Madagaskaru na vzdálenost 1600 kilometrů. Mořské proudy zde mohou dosáhnout rychlosti 4 uzlů. Jako jedna z hlavních námořních cest na světě slouží průliv jako důležitá lodní trasa mezi vodami jižní Afriky a cestami do Asie a na Střední východ. Obchodní plavidla pravidelně proplouvají tímto průlivem a využívají přirozenou vodní cestu k přepravě zboží mezi kontinenty.
Tento průliv spojuje Mexický záliv s Atlantským oceánem a leží mezi Floridským poloostrovem a Kubou. Voda protéká tímto přírodním kanálem na vzdálenost přibližně 90 mil (150 kilometrů) a hraje zásadní roli v lodní dopravě mezi Severní Amerikou a atlantskými trasami. Floridským průlivem denně proplouvají nákladní lodě, tankery a další obchodní plavidla cestující mezi přístavy v oblasti Mexického zálivu a mezinárodními trhy.
Hudsonův průliv spojuje Atlantský oceán s Hudsonovým zálivem a tvoří jednu z hlavních lodních tras v kanadské Arktidě. Tento průliv odděluje Baffinův ostrov od pobřeží Quebecu a vede studenými severními vodami. Lodě tudy proplouvají na cestě do přístavů podél Hudsonova zálivu, kde se setkávají obchodní trasy a zásobovací linie. Voda je většinu roku pokrytá ledem, což omezuje plavbu na krátká období v letních měsících. Proudy jsou silné a průlivem se pohybují ledovce, zejména na jaře a na podzim. Malé komunity na pobřeží závisí na této trase kvůli zásobám a spojení se vzdálenějšími jižními oblastmi. Průliv hraje ústřední roli v námořní dopravě a v historii průzkumu Arktidy.
Tento průliv spojuje Arafurské moře s Korálovým mořem a vede mezi severním cípem Austrálie a jižním pobřežím Papuy-Nové Guineje. Torresův průliv je široký přibližně 93 mil (150 kilometrů) a je posetý více než 270 ostrovy, z nichž mnohé jsou domovem komunit ostrovanů z Torresova průlivu. Oblast je známá teplými mělkými vodami, korálovými útesy a bohatou mořskou biodiverzitou. Rybářská plavidla a menší lodě používají tento průchod, zatímco větší obchodní lodě často dávají přednost hlubším trasám východně od Austrálie.
Sundský průliv je mořská cesta mezi Jávou a Sumatrou, která spojuje Indický oceán s Jávským mořem. Tato vodní cesta umožňuje obchod a lodní dopravu mezi oběma vodními plochami. Nachází se v oblasti s vulkány, včetně Krakatau, který vybuchl v devatenáctém století a změnil geografii průlivu. Pravidelně jej překonávají obchodní lodě a rybářské čluny. Voda přináší proudy z obou stran a na některých místech se průliv zužuje. Pobřeží ukazují tropickou vegetaci, malé osady a přístavy, které jsou důležité pro místní spojení.
Palkův průliv spojuje Mannarský záliv s Bengálským zálivem a odděluje jihovýchodní pobřeží Indie od Srí Lanky. Tento vodní proud je v nejužším místě široký asi 33 mil (53 kilometrů) a má mělké vody s rozptýlenými písečnými lavicemi, které ztěžují plavbu větším plavidlům. Rybářské komunity z obou zemí pravidelně proplouvají těmito vodami a překračují oba břehy. Korálové útesy a malé ostrovy lemují tento koridor, který po staletí sloužil jako tradiční cesta.
Tento průliv spojuje Japonské moře s Tichým oceánem a odděluje japonské ostrovy Honšú a Hokkaidó. Cugarský průliv slouží obchodu mezi oběma ostrovy a je důležitou cestou pro regionální lodní dopravu. Průliv leží v oblasti, kde se studené proudy ze severu setkávají s teplejšími vodami z jihu, což ovlivňuje místní klima a rybolov. Trajekty překonávají průliv denně a spojují přístavní města na obou stranách. V zimě se mohou v průlivu objevit ledové kry, zatímco v létě jsou vody klidnější a proplouvá jimi více lodí.
Tento průliv se táhne mezi Korejským poloostrovem a japonskými ostrovy a spojuje Východočínské moře s Japonským mořem. Po staletí byl důležitou cestou pro námořní obchod mezi Asií a Tichomořím. Těmito vodami denně proplouvají nákladní lodě, nákladní plavidla a rybářské čluny, které sehrály ústřední roli v historii regionu. Proudy mohou být silné a počasí se často mění. Za jasných dnů můžete z obou břehů vidět protější pobřeží.
Tento průliv mezi Bali a Lombokem spojuje Indický oceán s Jávským mořem a slouží jako důležitá vodní cesta pro mezinárodní námořní dopravu. Průchod leží v oblasti sopečných ostrovů a tropických vod, kudy vedou obchodní trasy a místní rybářské lodě. Hluboké vody umožňují proplutí větším plavidlům, která se plaví mezi oceány.
Tato úžina je přirozená vodní cesta spojující Marmarské moře s Egejským mořem a odděluje Evropu od Asie. Táhne se 61 kilometrů (38 mil) a tvoří ústřední část obchodních cest spojujících Černé moře se Středozemním mořem. Lodě proplouvají tímto historickým průlivem po staletí a jeho strategická poloha z něj činí klíčový prvek mezinárodní námořní dopravy. Proudy jsou silné a úzká šířka průlivu vyžaduje opatrnou navigaci. Podél břehů vidíte malá města, kopce a pobřeží, které se rozprostírá po obou stranách vodní cesty.
Kattegat je mořský průliv mezi Dánskem a Švédskem, který spojuje otevřené vody Severního moře s chráněnější oblastí Baltského moře. Tento průliv je široký 50 až 100 mil a tvoří důležitou trasu pro obchodní lodě přepravující zboží mezi severní a střední Evropou. Voda je zde méně slaná než v Severním moři, protože řeky z oblasti Baltu přinášejí sladkou vodu. V oblasti se rozprostírají malé ostrovy a pobřežní města na obou stranách žijí z rybolovu a lodní dopravy. Trajekty pravidelně přepravují mezi dánskými a švédskými přístavy a spojují komunity podél pobřeží.
Tento vodní útvar leží mezi Norskem a dánským poloostrovem Jutskem a tvoří jeden z nejdůležitějších přístupů k Baltskému moři pro mezinárodní námořní dopravu. Skagerrak spojuje Severní moře s Kattegatem a umožňuje obchodním lodím proplouvat mezi vodami Atlantiku a baltskými přístavy. Vodní cesta se rozkládá na značné šířce a hraje ústřední roli v námořním hospodářství severní Evropy, protože umožňuje obchodní trasy mezi Skandinávií a zbytkem kontinentu.
Bonifácký průliv je úzký vodní pruh mezi Korsikou a Sardinií, který spojuje Tyrhénské moře se západním Středomořím. Tento přírodní průchod mezi dvěma velkými středomořskými ostrovy umožňuje lodní dopravu a obchodní trasy v regionu. Voda se zde pohybuje mezi strmými vápencovými útesy a skalnatým pobřežím. Silné proudy a měnící se větry utvářejí podmínky v tomto kanálu. Rybáři z obou ostrovů dobře znají tyto vody a používají je po generace. Trajekty překonávají průliv denně a spojují přístavy na obou stranách. Průchod slouží jako důležitá trasa pro lodě plující podél středomořských pobřeží. Čistá voda a skalnaté okolí dělají z tohoto průlivu významnou součást středomořského námořnictví.
Tento průliv odděluje dánský ostrov Sjælland od švédského pobřeží Skåne a tvoří hlavní spojení mezi Severním a Baltským mořem. Öresund je v nejužším místě široký asi 4 kilometry a na severu se rozšiřuje na 28 kilometrů. Průměrná hloubka vody je kolem 10 metrů. Na obou stranách průlivu leží hustě obydlené oblasti, na dánské straně Kodaň a na švédské Malmö, spojené mostem a tunelem, které přepravují dopravu mezi Skandinávií a kontinentální Evropou. Průliv je rušnou lodní trasou pro obchod mezi Baltským mořem a světovými oceány.
Drakeův průliv spojuje Atlantský oceán s Tichým oceánem a leží mezi mysem Horn a Jižními Shetlandami. Tento průliv odděluje Jižní Ameriku od Antarktidy a táhne se zhruba 1000 kilometrů (620 mil). Jeho vody jsou známé obtížnou plavbou, se silnými větry a vysokými vlnami, které vznikají setkáváním různých oceánských proudů. Lodě tudy proplouvají při cestě na Antarktidu nebo při plavbě kolem jihoamerického kontinentu.
Tento průliv odděluje Tchaj-wan od pevninské Číny a spojuje Jihočínské moře s Východočínským mořem. Tchajwanský průliv je široký asi 112 mil (180 kilometrů) a slouží jako hlavní lodní trasa pro mezinárodní plavidla. Obchodní lodě proplouvají těmito vodami na trasách mezi přístavy po celé východní Asii. Průliv leží v oblasti se silnými proudy a měnícími se povětrnostními podmínkami. Rybáři z obou pobřežních oblastí využívají tyto vody po staletí. Průliv je jednou z nejrušnějších námořních tras na světě.
Tento průliv spojuje Jihočínské moře s Východočínským mořem a odděluje Tchaj-wan od pevninské Číny. Formoský průliv je jednou z nejrušnějších lodních tras v Asii a slouží jako hlavní koridor pro obchod mezi přístavy ve východní Asii. Nákladní lodě, tankery a rybářská plavidla proplouvají těmito vodami denně. Proudy jsou zde silné a počasí se rychle mění, zejména během období tajfunů. Podél pobřeží leží hustě obydlené oblasti s přístavy, které slouží námořnímu provozu.
Tento průliv spojuje Celebeské moře na severu s Jávským mořem na jihu a odděluje ostrovy Borneo a Sulawesi na vzdálenost přibližně 600 kilometrů (370 mil). Makassarský průliv slouží jako hlavní dopravní cesta pro ropu a obchodní zboží mezi indonéskými ostrovy a dále. Tankery a nákladní lodě proplouvají tímto průlivem denně na cestě do přístavů jihovýchodní Asie.
Malacký průliv spojuje Indický oceán s Jihočínským mořem a tvoří jednu z nejrušnějších vodních cest na světě pro mezinárodní obchod. Tento průchod mezi Malajským poloostrovem a Sumatrou umožňuje obchodním lodím přepravujícím zboží mezi Asií, Evropou a Blízkým východem proplout. Voda je zde mělká a průchod úzký, takže plavidla musí plout pomalu a opatrně.
Tento průliv spojuje Perský záliv s Ománským zálivem a vede mezi íránským pobřežím a poloostrovem Musandam. Tankery tudy proplouvají na cestě mezi ropnými poli v Zálivu a mezinárodními trhy. V nejužším místě je voda široká přibližně 21 mil (33 kilometrů) a plavba se řídí vyznačenými lodními trasami. Břehy tvoří skalnaté útesy a pustá krajina, zatímco vodou procházejí silné proudy. Provoz je hustý, lodě proplouvají průlivem ve dne i v noci.
Dánský průliv je námořní cesta široká přibližně 280 kilometrů (asi 174 mil) mezi Grónskem a Islandem. Tato vodní cesta spojuje Grónské moře s Irmingerovým mořem a tvoří část navigačních tras přes severní Atlantik. Studené proudy z Arktidy proudí na jih tudy, zatímco teplejší atlantská voda se pohybuje na sever. Voda zůstává chladná po celý rok a průlivem často proplouvají ledovce. Průliv je jedním z geografických útvarů, které umožňují výměnu vody mezi polárními a mírným pásmem.
Magalhãesův průliv je vodní cesta, která spojuje Tichý a Atlantský oceán a vede mezi jihoamerickou pevninou a Ohňovou zemí. Táhne se chilským územím a poskytuje chráněnou trasu lodím, které se chtějí vyhnout mysu Horn. Průliv se vine fjordy, kanály a zálivy, lemovaný drsnými pobřežími a horami. Silné větry a měnící se proudy utvářejí zdejší vody. V dřívějších staletích sloužil jako klíčové spojení pro námořní obchod, než byl otevřen Panamský průplav. Dnes tuto historickou trasu stále využívají nákladní a výletní lodě, což nabízí alternativu k bouřlivému Drakeovu průlivu.
Tento průliv spojuje Středozemní moře s Atlantským oceánem a odděluje Evropu od Afriky. V nejužším místě leží mezi oběma kontinenty asi 14 kilometrů (9 mil) vody. Proudy se pohybují dvěma směry: povrchová voda teče z Atlantiku do Středozemního moře, zatímco slanější voda v hloubce míří opačným směrem. Po obou stranách se zvedají skalní stěny a útesy, zejména na evropském břehu. Tudy každý den proplouvají stovky nákladních lodí, trajektů a dalších plavidel. Voda v některých oblastech dosahuje hloubky kolem 900 metrů (3000 stop). Vítr a vlny utvářejí ráz tohoto průchodu, který po staletí sloužil jako důležitá obchodní cesta mezi zeměmi Středomoří a zbytkem světa.
Tento průliv spojuje severní Tichý oceán s Severním ledovým oceánem a odděluje východní pobřeží Sibiře od Aljašky. Beringův průliv je široký přibližně 85 kilometrů (53 mil) a slouží jako přirozený průchod mezi dvěma kontinenty. V zimě část vodní cesty zamrzá, což omezuje plavbu. Voda je studená a často rozbouřená, s silnými proudy a měnícími se větry. Průchod hraje důležitou roli v námořní dopravě mezi Tichým oceánem a arktickou pánví. Lodě proplouvají tímto průlivem hlavně během letních měsíců, kdy jsou ledové podmínky příznivější. Oblast je řídce osídlena, s malými pobřežními komunitami na obou stranách vody.
Tato úžina spojuje Severní moře s Lamanšským průlivem a odděluje francouzské pobřeží u Calais od bílých útesů Doveru na britské straně. Voda je zde široká jen 21 mil (33 kilometrů) s průměrnou hloubkou 148 stop (45 metrů). Stovky nákladních lodí, trajektů a rybářských člunů překonávají tento průliv v obou směrech každý den, což z něj činí jednu z nejrušnějších lodních tras na světě. Za jasných dnů je vidět z jednoho břehu na druhý. Pod mořským dnem vede tunel pod Lamanšským průlivem, který spojuje Francii a Anglii.
Bab-al-Mandab spojuje Rudé moře s Adenským zálivem a odděluje Arabský poloostrov od Afrického rohu. Tento úzký průliv je široký asi 20 mil (32 kilometrů) a slouží jako lodní trasa pro nákladní plavidla plující mezi Evropou a Asií. Každý den tudy proplouvají tankery a kontejnerové lodě, které přepravují ropu, zboží a náklad. Pobřeží je suché a skalnaté, s řídkými osadami podél pobřeží. Strategická poloha dělá z tohoto průlivu klíčový koridor pro mezinárodní obchod.
Tento průliv mezi Severním a Jižním ostrovem Nového Zélandu spojuje Tasmanovo moře s Tichým oceánem a slouží jako jedna z klíčových lodních tras v jižním Pacifiku. Průchod je široký přibližně 14 mil (22 kilometrů) a je známý silnými větry a nepředvídatelnými proudy, které mohou někdy ztížit přeplavbu. Trajekty jezdí mezi Wellingtonem a Pictonem několikrát denně a přepravují cestující, vozidla a náklad mezi oběma hlavními ostrovy. Okolní pobřeží je strmé a zelené, s malými zátokami a skalními výběžky vyčnívajícími z vody. Rybáři tato vody často využívají, protože jsou bohaté na mořský život. Cookův průliv je pojmenován po britském mořeplavci Jamesi Cookovi, který jej zmapoval během 18. století. Pro novozélandský námořní obchod a vnitřní spojení mezi ostrovy má tento průliv velký význam.
Tento průliv protíná Istanbul v délce přibližně 19 mil (30 kilometrů) a odděluje Evropu od Asie. Bospor spojuje Černé moře s Marmarským mořem a tvoří jednu z nejdůležitějších cest pro mezinárodní námořní obchod. Podél obou břehů lemují vodní cestu historické paláce, staré pevnosti a obytné čtvrti. Trajekty pendlují mezi oběma kontinenty po celý den, zatímco nákladní lodě z celého světa proplouvají úzkými vodami. Proud mění směr v závislosti na hloubce, což činí navigaci náročnou. Z břehů vidíte mešity, parky a rušné přístavy, které spojují městský život s námořním provozem.
Tento průliv spojuje Baffinův záliv s Labradorským mořem a tvoří vodní plochu širokou přibližně 360 kilometrů (asi 220 mil) mezi Grónskem a Baffinovým ostrovem. Oblast leží v pásu studených proudů a plovoucího ledu, kde se setkávají arktické vody a rozvíjejí se ekosystémy dalekého severu. Průchod je lemován vysokými pobřežími a řídkou krajinou, která je během zimních měsíců často pokryta ledem.
Tento námořní průliv v Indickém oceánu odděluje východní pobřeží Afriky od Madagaskaru na vzdálenost 1600 kilometrů. Mořské proudy zde mohou dosáhnout rychlosti 4 uzlů. Jako jedna z hlavních námořních cest na světě slouží průliv jako důležitá lodní trasa mezi vodami jižní Afriky a cestami do Asie a na Střední východ. Obchodní plavidla pravidelně proplouvají tímto průlivem a využívají přirozenou vodní cestu k přepravě zboží mezi kontinenty.
Tento průliv spojuje Mexický záliv s Atlantským oceánem a leží mezi Floridským poloostrovem a Kubou. Voda protéká tímto přírodním kanálem na vzdálenost přibližně 90 mil (150 kilometrů) a hraje zásadní roli v lodní dopravě mezi Severní Amerikou a atlantskými trasami. Floridským průlivem denně proplouvají nákladní lodě, tankery a další obchodní plavidla cestující mezi přístavy v oblasti Mexického zálivu a mezinárodními trhy.
Hudsonův průliv spojuje Atlantský oceán s Hudsonovým zálivem a tvoří jednu z hlavních lodních tras v kanadské Arktidě. Tento průliv odděluje Baffinův ostrov od pobřeží Quebecu a vede studenými severními vodami. Lodě tudy proplouvají na cestě do přístavů podél Hudsonova zálivu, kde se setkávají obchodní trasy a zásobovací linie. Voda je většinu roku pokrytá ledem, což omezuje plavbu na krátká období v letních měsících. Proudy jsou silné a průlivem se pohybují ledovce, zejména na jaře a na podzim. Malé komunity na pobřeží závisí na této trase kvůli zásobám a spojení se vzdálenějšími jižními oblastmi. Průliv hraje ústřední roli v námořní dopravě a v historii průzkumu Arktidy.
Tento průliv spojuje Arafurské moře s Korálovým mořem a vede mezi severním cípem Austrálie a jižním pobřežím Papuy-Nové Guineje. Torresův průliv je široký přibližně 93 mil (150 kilometrů) a je posetý více než 270 ostrovy, z nichž mnohé jsou domovem komunit ostrovanů z Torresova průlivu. Oblast je známá teplými mělkými vodami, korálovými útesy a bohatou mořskou biodiverzitou. Rybářská plavidla a menší lodě používají tento průchod, zatímco větší obchodní lodě často dávají přednost hlubším trasám východně od Austrálie.
Sundský průliv je mořská cesta mezi Jávou a Sumatrou, která spojuje Indický oceán s Jávským mořem. Tato vodní cesta umožňuje obchod a lodní dopravu mezi oběma vodními plochami. Nachází se v oblasti s vulkány, včetně Krakatau, který vybuchl v devatenáctém století a změnil geografii průlivu. Pravidelně jej překonávají obchodní lodě a rybářské čluny. Voda přináší proudy z obou stran a na některých místech se průliv zužuje. Pobřeží ukazují tropickou vegetaci, malé osady a přístavy, které jsou důležité pro místní spojení.
Palkův průliv spojuje Mannarský záliv s Bengálským zálivem a odděluje jihovýchodní pobřeží Indie od Srí Lanky. Tento vodní proud je v nejužším místě široký asi 33 mil (53 kilometrů) a má mělké vody s rozptýlenými písečnými lavicemi, které ztěžují plavbu větším plavidlům. Rybářské komunity z obou zemí pravidelně proplouvají těmito vodami a překračují oba břehy. Korálové útesy a malé ostrovy lemují tento koridor, který po staletí sloužil jako tradiční cesta.
Tento průliv spojuje Japonské moře s Tichým oceánem a odděluje japonské ostrovy Honšú a Hokkaidó. Cugarský průliv slouží obchodu mezi oběma ostrovy a je důležitou cestou pro regionální lodní dopravu. Průliv leží v oblasti, kde se studené proudy ze severu setkávají s teplejšími vodami z jihu, což ovlivňuje místní klima a rybolov. Trajekty překonávají průliv denně a spojují přístavní města na obou stranách. V zimě se mohou v průlivu objevit ledové kry, zatímco v létě jsou vody klidnější a proplouvá jimi více lodí.
Tento průliv se táhne mezi Korejským poloostrovem a japonskými ostrovy a spojuje Východočínské moře s Japonským mořem. Po staletí byl důležitou cestou pro námořní obchod mezi Asií a Tichomořím. Těmito vodami denně proplouvají nákladní lodě, nákladní plavidla a rybářské čluny, které sehrály ústřední roli v historii regionu. Proudy mohou být silné a počasí se často mění. Za jasných dnů můžete z obou břehů vidět protější pobřeží.
Tento průliv mezi Bali a Lombokem spojuje Indický oceán s Jávským mořem a slouží jako důležitá vodní cesta pro mezinárodní námořní dopravu. Průchod leží v oblasti sopečných ostrovů a tropických vod, kudy vedou obchodní trasy a místní rybářské lodě. Hluboké vody umožňují proplutí větším plavidlům, která se plaví mezi oceány.
Tato úžina je přirozená vodní cesta spojující Marmarské moře s Egejským mořem a odděluje Evropu od Asie. Táhne se 61 kilometrů (38 mil) a tvoří ústřední část obchodních cest spojujících Černé moře se Středozemním mořem. Lodě proplouvají tímto historickým průlivem po staletí a jeho strategická poloha z něj činí klíčový prvek mezinárodní námořní dopravy. Proudy jsou silné a úzká šířka průlivu vyžaduje opatrnou navigaci. Podél břehů vidíte malá města, kopce a pobřeží, které se rozprostírá po obou stranách vodní cesty.
Kattegat je mořský průliv mezi Dánskem a Švédskem, který spojuje otevřené vody Severního moře s chráněnější oblastí Baltského moře. Tento průliv je široký 50 až 100 mil a tvoří důležitou trasu pro obchodní lodě přepravující zboží mezi severní a střední Evropou. Voda je zde méně slaná než v Severním moři, protože řeky z oblasti Baltu přinášejí sladkou vodu. V oblasti se rozprostírají malé ostrovy a pobřežní města na obou stranách žijí z rybolovu a lodní dopravy. Trajekty pravidelně přepravují mezi dánskými a švédskými přístavy a spojují komunity podél pobřeží.
Tento vodní útvar leží mezi Norskem a dánským poloostrovem Jutskem a tvoří jeden z nejdůležitějších přístupů k Baltskému moři pro mezinárodní námořní dopravu. Skagerrak spojuje Severní moře s Kattegatem a umožňuje obchodním lodím proplouvat mezi vodami Atlantiku a baltskými přístavy. Vodní cesta se rozkládá na značné šířce a hraje ústřední roli v námořním hospodářství severní Evropy, protože umožňuje obchodní trasy mezi Skandinávií a zbytkem kontinentu.
Bonifácký průliv je úzký vodní pruh mezi Korsikou a Sardinií, který spojuje Tyrhénské moře se západním Středomořím. Tento přírodní průchod mezi dvěma velkými středomořskými ostrovy umožňuje lodní dopravu a obchodní trasy v regionu. Voda se zde pohybuje mezi strmými vápencovými útesy a skalnatým pobřežím. Silné proudy a měnící se větry utvářejí podmínky v tomto kanálu. Rybáři z obou ostrovů dobře znají tyto vody a používají je po generace. Trajekty překonávají průliv denně a spojují přístavy na obou stranách. Průchod slouží jako důležitá trasa pro lodě plující podél středomořských pobřeží. Čistá voda a skalnaté okolí dělají z tohoto průlivu významnou součást středomořského námořnictví.
Tento průliv odděluje dánský ostrov Sjælland od švédského pobřeží Skåne a tvoří hlavní spojení mezi Severním a Baltským mořem. Öresund je v nejužším místě široký asi 4 kilometry a na severu se rozšiřuje na 28 kilometrů. Průměrná hloubka vody je kolem 10 metrů. Na obou stranách průlivu leží hustě obydlené oblasti, na dánské straně Kodaň a na švédské Malmö, spojené mostem a tunelem, které přepravují dopravu mezi Skandinávií a kontinentální Evropou. Průliv je rušnou lodní trasou pro obchod mezi Baltským mořem a světovými oceány.
Drakeův průliv spojuje Atlantský oceán s Tichým oceánem a leží mezi mysem Horn a Jižními Shetlandami. Tento průliv odděluje Jižní Ameriku od Antarktidy a táhne se zhruba 1000 kilometrů (620 mil). Jeho vody jsou známé obtížnou plavbou, se silnými větry a vysokými vlnami, které vznikají setkáváním různých oceánských proudů. Lodě tudy proplouvají při cestě na Antarktidu nebo při plavbě kolem jihoamerického kontinentu.
Tento průliv odděluje Tchaj-wan od pevninské Číny a spojuje Jihočínské moře s Východočínským mořem. Tchajwanský průliv je široký asi 112 mil (180 kilometrů) a slouží jako hlavní lodní trasa pro mezinárodní plavidla. Obchodní lodě proplouvají těmito vodami na trasách mezi přístavy po celé východní Asii. Průliv leží v oblasti se silnými proudy a měnícími se povětrnostními podmínkami. Rybáři z obou pobřežních oblastí využívají tyto vody po staletí. Průliv je jednou z nejrušnějších námořních tras na světě.
Tento průliv spojuje Jihočínské moře s Východočínským mořem a odděluje Tchaj-wan od pevninské Číny. Formoský průliv je jednou z nejrušnějších lodních tras v Asii a slouží jako hlavní koridor pro obchod mezi přístavy ve východní Asii. Nákladní lodě, tankery a rybářská plavidla proplouvají těmito vodami denně. Proudy jsou zde silné a počasí se rychle mění, zejména během období tajfunů. Podél pobřeží leží hustě obydlené oblasti s přístavy, které slouží námořnímu provozu.
Tento průliv spojuje Celebeské moře na severu s Jávským mořem na jihu a odděluje ostrovy Borneo a Sulawesi na vzdálenost přibližně 600 kilometrů (370 mil). Makassarský průliv slouží jako hlavní dopravní cesta pro ropu a obchodní zboží mezi indonéskými ostrovy a dále. Tankery a nákladní lodě proplouvají tímto průlivem denně na cestě do přístavů jihovýchodní Asie.
