Coria gate, Opevněná brána v Cáceres ve Španělsku

Coriiská brána již nestojí: byla zbořena roku 1879 a na jejím místě je dnes náměstí Plaza del Socorro, kde zahrada u bývalé polohy brány ukazuje zbytky římské hradby. Nedaleký dochovaný cihlový klenutý oblouk nad Adarve Obispo Álvarez de Castro na rohu ulice Tiendas je samostatná stavba z 18. století spojující dva šlechtické domy. Brána byla půlkruhový oblouk s vypouklými klenáky, podobný Arco del Cristo, po stranách se dvěma věžemi později včleněnými do domů.

Byla nejsevernější ze čtyř bran římské Norby Caesariny, spojená s Vía de la Plata odbočkou. Hradba byla přestavěna v almohadském období a podle tradice tudy roku 1229 vjel do Cáceres Alfons IX. Leónský. Brána stála do roku 1879, kdy Joaquín Muñoz Chaves získal povolení k demolici a k použití materiálu; protest Real Academia de Bellas Artes de San Fernando dorazil pozdě.

Druhý název brány, Arco del Socorro, pochází ze sochy Panny Marie del Socorro umístěné po křesťanském dobytí ve 13. století do niky nad obloukem; už v roce 1742 se jí říkalo puerta de Nra. Sra. del Socorro. Polychromovaná socha vysoká asi 30 cm z 17. století byla po demolici v roce 1879 přemístěna a od roku 1940 vystavena v zamřížované nice Casa de los Condes de Trespalacios, dokud na počátku 21. století nezmizela.

Brána již nestojí: byla zbořena v roce 1879 a na jejím místě je dnes plaza del Socorro ve starém městě. V zahradě na náměstí jsou vedle bývalého umístění brány vidět zbytky římské hradby. Zachovaný cihlový oblouk z 18. století, který spojoval dva šlechtické domy, stojí nedaleko nad ulicí Calle Adarve Obispo Álvarez de Castro na rohu s Calle Tiendas.

Brána byla zbořena v roce 1879 z podnětu Joaquína Muñoze Chavese, který se souhlasem městského architekta Emilia Maríi Rodrígueze použil získaný materiál pro sebe. Královská akademie výtvarných umění San Fernando protestovala, ale její dopis dorazil do Cáceres až v únoru 1880, kdy už byla demolice dokončena.