Balneario de Jabalcuz, lázně a historické zahrady v Jaénu, Španělsko

Balneario de Jabalcuz je bývalý termální lázeňský a zahradní komplex na vrchu Jabalcuz, asi 6 km od Jaénu. Hlavní lázeňská budova, přestavěná v roce 1884 architektem Justinem Flórezem Llamasem, má půdorys ve tvaru U, dvě podlaží plus podkroví a vápennou omítku. Zahrady, které navrhl Cecilio Rodríguez Cuevas, byly otevřeny v roce 1926 spolu s kasinem-restaurací od Alberta Lópeze de Asiaína.

Termální pramen byl využíván od počátku 17. století, ale hlavního rozvoje se dočkal po roce 1781, kdy byl spojen silnicí s Jaénem. Během 19. století rostla jeho pověst léčebných lázní a přilákala do oblasti více návštěvníků.

Zahrady navrhl Cecilio Rodríguez Cuevas, autor Rosaledy v madridském Retiru, a byly otevřeny roku 1926 spolu s casino-restaurací architekta Alberta Lópeze de Asiaín. Minerální vody získaly stříbrnou medaili na Světové výstavě v Barceloně roku 1888. Název Casería de Jerez pochází ze statku, který roku 1653 koupil kanovník Francisco Jerez.

Komplex leží asi 6 km od Jaénu na vrchu Jabalcuz a vede k němu cesta z roku 1781 od mostu Puente de Santa Ana. Lázeňská budova, prostranství s řadou šesti domů a Casería de Jerez stojí v různých výškách podél staré cesty, takže na přesuny mezi nimi je třeba počítat s časem. Místo je od roku 1972 opuštěné; stezky a stavby mohou být zarostlé nebo uzavřené, proto se hodí pevná obuv.

Minerální vody lázní získaly stříbrnou medaili na Světové výstavě v Barceloně v roce 1888, detail, který si jen málo návštěvníků spojí s ruinami koupelí. Komplex sloužil až do roku 1972, kdy byl zcela opuštěn, což vysvětluje současný stav budov.