Monestir de la Trinitat de València, Klášter v La Saïdia, Valencie, Španělsko

Klášter Nejsvětější Trojice ve Valencii je klášterní komplex na břehu Turie v La Saïdia. Jeho kostel sleduje model katalánské gotiky: jednolodní stavba o pěti polích, kaple mezi opěrnými pilíři a polygonální apsida, zaklenutá žebrovými klenbami, jejichž svorníky a konzoly si zachovaly původní polychromii. Barokní obklad z valených kleneb s lunetami, provedený v letech 1695–1700, se nyní nachází pod gotickými klenbami. Křížová chodba a refektář jsou ve valencijské gotice a průčelí kostela z tesaného kamene a nabíjené hlíny je plaménková gotika s keramickým tondem nad dveřmi z 15. století.

Na tomto místě stál již roku 1265 trinitářský klášter s nemocnicí pod patronací svatého Guillema. Papežské buly z let 1443 a 1445 tuto komunitu zrušily a královna Marie Kastilská sem uvedla klarisy z Gandie; 9. července 1445 položila základní kámen nového kláštera a pod něj svůj prsten. Za abatyše Isabel de Villena (1463-1490) byla vydlážděna církev a postaveny křížové chodby, dormitáře a kuchyně.

Řeholnice v tomto klášteře vytvářely a opisovaly důležité náboženské texty, které formovaly učenecké tradice v regionu. Psaní se stalo ústředním prvkem toho, jak lidé chápali víru a literaturu během středověku.

Klášter stojí v ulici Carrer de la Trinitat u řeky Túria. Jde o klauzurní komunitu, takže navštívit lze jen kostel v časech mší; na zbytek komplexu je třeba se předem domluvit. Vstup do kostela je z jižní strany bočním portálem, protože západní konec lodi zaujímají dva chóry.

Středověké rukopisy vytvořené za těmito zdmi ukazují, jak řeholnice pečlivě zaznamenávaly své znalosti jemným písmem a detailem. Tyto dochované dokumenty odhalují často přehlíženou roli žen při utváření intelektuálních dějin Valencie.