Pantà de Vallfornès, Přehrada v Cànoves i Samalús, Španělsko

Pantà de Vallfornès je přehradní nádrž na potoce Vallfornès v Cànoves i Samalús v comarce Vallès Oriental. Jeho hráz dlouhá 160 metrů a vysoká 61,5 metru, s 10 metrů širokou korunou, má nepropustné jádro z jílu a je pokryta umělým kopcem osázeným stromy a keři. Nádrž zadržuje 2 156 600 metrů krychlových a táhne se 1 100 metrů proti proudu.

Stavba přehrady začala v březnu 1985 a skončila v roce 1989, což z ní činí první přehradu v Katalánsku postavenou převážně z hutněné zeminy a kamene. Byla navržena tak, aby regulovala průtok vody z potoka Vallfornès a zásobovala vodou nedaleká města a farmy v povodí Besòs.

Statek Vallfornès, napůl pevnost a napůl hájovna, stojí na cestě k Pla de la Calma; postavil ho pán z Tagamanentu a roku 1610 obnovil jeho syn Dalmau de Rocabertí z rodu hrabat z Peralady. Obce Cànoves i Samalús a Cardedeu jsou členy zavlažovacího společenství, které se dělí o vodu z přehrady. U vody roste kaštan Can Cuc, monumentální strom o průměru 14 m a výšce 15 m, v jehož kmeni prý kdysi žil uhlíř.

Přístup vede po nové cestě dlouhé 1 670 m a široké 5 m, postavené během prací, protože stará cesta je zatopená; druhá cesta dlouhá 160 m a široká 10 m stoupá k hrázi přehrady. Koruna hráze je 10 m široká a dá se po ní jít pěšky, zadržená voda se táhne 1 100 m k jejímu konci. Nejdeštivější měsíce jsou září a říjen s přibližně 109 a 112 l/m², zatímco v červenci spadne jen kolem 43 l/m².

Přehrada je typu laghetto collinare italského původu: jádro ze zhutněné zeminy a kamene bylo překryto a upraveno na umělý kopec osázený stromy a keři, takže stavba působí jako součást svahu. Byla první přehradou tohoto typu postavenou v Katalánsku a model se později použil i u dalších přehrad.