Monasterio de Nuestra Señora de la Gloria, Cisterciácký klášter v Casbas de Huesca, Hoya de Huesca, Španělsko

Klášter Nuestra Señora de la Gloria je cisterciácký ženský klášter založený roku 1173 v Casbas de Huesca. Pozdně románský kostel, vysvěcený roku 1208, má půdorys latinského kříže, loď s valenou klenbou, tři půlkruhové apsidy a osmibokou kupoli nad křížením. Jižní portál (kolem 1200) má tympanon s krismonem a jedenáct archivolt; křížová chodba ze 14.–15. století má lomené oblouky.

Klášter byl založen v roce 1173 hraběnkou Orií z Pallars s podporou jejího manžela Arnaua Mira a biskupa Esteveho ze Sant Martí. Zůstal aktivním náboženským centrem více než 800 let a zažil pouze dvě krátká uzavření během revoluce v roce 1868 a války v roce 1936.

Klášter založila roku 1173 hraběnka Oria de Pallars a první abatyše Isabel do roku 1182 vedla třicet urozených žen. Abatyše Ana Francisca Abarca de Bolea (1672-1676) napsala v aragonštině pastorální drama Vigilia y octava de San Juan. Od roku 1178 měla abatyše občanskou i trestní soudní pravomoc nad klášterními pozemky.

Klášter stojí v Casbas de Huesca v comarce Hoya de Huesca v Aragonii. Výchozím bodem je jižní portál s tympanonem s chryzmonem a jedenácti archivoltami; za ním následují křížová chodba, kapitulní síň a 10 000 metrů čtverečních zastavěné plochy. V roce 2004 areál přešel do soukromých rukou, proto je vhodné před cestou ověřit přístup do interiéru.

Kapitulní síň uchovává dvě alabastrové náhrobní desky abatyší ze 14. století vsazené do podlahy, nikoli mnichů. Klášter byl od roku 1173 ženským cisterciáckým konventem a jeho abatyše měly od roku 1178 civilní a trestní soudní pravomoc nad poddanými vesnicemi.