Duana de Barcelona, Neoklasicistní palác v Barceloně, Španělsko

Duana de Barcelona je volně stojící neoklasicistní budova na Pla de Palau, postavená v letech 1790–1792 pod vedením Juana Miguela de Roncali. Obdélný půdorys měří 85 na 52 varas kolem velkého dvora s kolonádou. Omítnuté průčelí má toskánské přízemí a dórské patro, tři dveře lemují párové toskánské sloupy na černém mramorovém soklu; střední oblouk nese reliéfní masku s kroužkem v ústech.

Postavena v letech 1790–1792 pod vedením Juana Miguela de Roncaliho, ministra financí Karla IV., nahradila starší celnici zničenou požárem v roce 1777. V roce 1802 část budovy hostila krále Etrurie během jejich návštěvy; s královským palácem ji spojoval dočasný dřevěný most. V roce 1902 se stala sídlem civilní vlády a od roku 2008 je uzavřena.

Nápis na průčelí hlásá „Reinando el señor don Carlos IV, año de 1790“, sochařský program se však soustředí na jeho předchůdce Karla III. V sálech prvního patra jsou fresky s výjevy ze španělských dějin, některé od Pere Pau Montañi; při restaurování za guvernéra Bonaventury Muñoze byly v guvernérově jídelně pod tapetami nalezeny malby s donquijotskými výjevy, rovněž připisované Montañovi.

Stavba se nachází blízko nábřeží a je snadno dostupná pěšky z centra města. Nejlepší je navštívit ji za denního světla, abyste si plně vychutnali architektonické detaily a sochařskou výzdobu průčelí.

Vedle budovy stojí dvě kované lucerny, které navrhl Antoni Gaudí v roce 1889. Jsou zjednodušenou verzí jeho luceren z roku 1878 na Plaça Reial, mají jen tři ramena a zakončení v podobě obrácené koruny se dvěma hadími hlavami. Další dvě u fakulty námořní plavby zmizely.