Menri Monastery, Tibetský buddhistický klášter v Číně

Klášter Menri je bonistický klášter vestavěný do strmého svahu ve výšce 4700 metrů v Topgyelu v Cangu. Jeho bílé budovy s červenými vodorovnými pruhy a zlatými střechami stoupají po svahu v terasách, na levém okraji stojí věžička se zlatým hrotem. V roce 1959 měl čtyři koleje — Lingmey, Lingto, Lingkey a Lingzur — s dvanácti odděleními a 400 až 500 mnichy.

Menri založil v roce 1405 Nyammé Shérap Gyeltsen (1356–1416) z Gyarongu na svahu hory Shari Phowa v Topgyelu v Cangu, v linii Bru a tradici Yéru Wensakha. Předchozí Menri, založený roku 1072 jako klášter Yéru Wensakha, zničila povodeň v roce 1386. Do roku 1966 měl klášter 32 opatů; v roce 1967 byl obnoven v Dolanji v Himáčalpradéši Lungtokem Tenpai Nyimou a Lopönem Tenzinem Namdakem.

Jméno Menri znamená „léčivá hora“ podle léčivých rostlin a pramenů na svahu. Každý měsíc se v síni Zhubukhang koná modlitební shromáždění k ochrannému božstvu, svátek Dvanácti Zhubů, a roční kalendář doplňují shromáždění o 29 a 15 dnech. Khenchen, opat kláštera, je považován za duchovního vůdce bönu.

Komplex se nachází na strmém úbočí hory, což vyžaduje jistý krok při průzkumu různých oblastí a zdolávání schodů mezi kolejemi. Během návštěvy je třeba vzít v úvahu nadmořskou výšku 3800 metrů, protože fyzická aklimatizace pomáhá pohodlnému pohybu.

Jméno kláštera Menri (sman ri) znamená „léčivá hora“ a pochází z léčivých rostlin a léčivých pramenů na hoře, kde byl postaven. První založení, Yéru Wensakha, vzniklo roku 1072 a roku 1386 je zničila povodeň; současný klášter pochází z roku 1405. V roce 1967 byl obnoven v Dolanji v Himáčalpradéši v Indii Lungtokem Tenpai Nyimou a Lopönem Tenzinem Namdakem.