Zeche Karl, Archeologické těžební naleziště ve Wuppertalu, Německo

Zeche Karl byl důl na železnou rudu a kalamín na západním konci dnešní Galmeistraße ve wuppertálské čtvrti Langerfeld, poblíž krytého bazénu. Žádné nadzemní budovy se nedochovaly; cihlový důlní stvol hluboký podle měření 48,3 m, podle dokumentů však 59 m, byl při obnově v roce 1991 opatřen betonovým límcem s vloženou skleněnou deskou. Stvol, štoly a vnitřní jímky zůstávají pod zemí a jsou chráněny jako Bodendenkmal.

Těžba galenitu v Langerfeldu je známa od poloviny 18. století. V roce 1835 požádal Friedrich Harkort o důlní koncesi pro důl Karl, kterou získal v roce 1856. Do uzavření v roce 1896 důl těžil hlavně hnědel.

Název Galmeistraße připomíná zinkovou rudu (Galmei) těženou zde od poloviny 18. století; důl sám nesl jméno Karl. Lokalita je chráněnou památkou Bodendenkmal a jejím viditelným znakem je šachta obnovená roku 1991 s betonovým límcem a skleněnou deskou.

Naleziště leží na západním konci dnešní Galmeistraße, poblíž krytého bazénu v Langerfeldu. Žádné nadzemní budovy se nedochovaly; cihlová šachta byla v roce 1991 restaurována a opatřena betonovým límcem se skleněnou deskou. Šachta je chráněná jako Bodendenkmal, a proto se prohlíží zvenčí.

Cihlová šachta má podle měření hloubku 48,3 m, dokumenty však uvádějí 59 m. Po restaurování v roce 1991 dostala betonový límec s vloženou skleněnou deskou, jediným prvkem, který je dnes k vidění na západním konci Galmeistraße u krytého bazénu v Langerfeldu.