Ohkurayama memorial hall, Kulturní zařízení v parku ve čtvrti Kōhoku-ku, Jokohama, Japonsko

Pamětní síň Ohkurayama je budova z roku 1932 v parku Ōkurayama v Kōhoku-ku, kterou navrhl Uheiji Nagano v krétsko-mykénském (předhelénském) stylu: průčelí řeckého chrámu a japonská dřevěná konstrukce uvnitř. Střední část nese věž vysokou 25,5 m a vstupní hala se otevírá asi 21 m vysoko k světle hnědým vitrážím a sochám orla a lva od Tenyi Mizutaniho, profesora tokijské školy výtvarných umění.

Síň byla otevřena v roce 1932 jako hlavní zařízení Okurského institutu pro duchovní kulturu, než byla v roce 1981 převedena na město Jokohama. Tento přechod znamenal posun v její roli ze soukromého výzkumného centra na veřejný kulturní prostor.

Název sálu pochází od zakladatele Kunihika Ōkury, jehož myšlenky formovaly každou z pěti částí: sál představoval sebeuvědomění ve vesmíru, chodba sloužila jako zazen-sál a západní křídlo obsahovalo výzkumné místnosti. Dnes má sál kapacitu 80 míst pro koncerty a přednášky, chodba je galerií a bývalé výzkumné místnosti v západním křídle jsou zasedací místnosti 1 až 10. V areálu se také koná festival dokumentárních filmů Ōkurayama.

Budova stojí v parku Ōkurayama ve čtvrti Kōhoku, sedm minut chůze od stanice Ōkurayama na lince Tōkyū Tōyoko. Bývalé výzkumné místnosti v prvním a třetím patře dnes slouží jako zasedací místnosti 1 až 10; sál pojme 80 osob a bývalá meditační chodba slouží jako galerie.

Architekt Uheiji Nagano navrhl budovu se specifickými designovými prvky, které vedly k jejímu uznání jako městské kulturní památky v roce 1991. Toto ocenění zdůraznilo význam jeho architektonického přístupu.