Hinumanai Shrine, Šintoistická svatyně v Kjótanu, Japonsko

Hinumanai-džindža je šintoistická svatyně v Kjótanu, jejíž honden je postaven ve stylu šinmei: široká sedlová střecha z tmavého jemně rýhovaného materiálu, válcovité trámy na hřebeni a vidlicovité zakončení na okrajích. Otevřené průčelí má silné čtvercové sloupy, které rámují světlé pletené rákosové panely, nízké dřevěné zábradlí kolem plošiny a krátké dřevěné schody vlevo vpředu. Vzadu vpravo stojí menší zastřešená dřevěná stavba mezi štěrkem a stromy.

Předpokládá se, že svatyně je stará více než 1000 let a původně byla součástí systému spojeného s velkými svatyněmi v Ise. Sloužila místním farmářům a vesničanům jako místo modliteb za dobrou úrodu, zdraví a ochranu, což pokračuje dodnes.

Název Hinumanai pochází z Kushihi no Manai: „hi“ z Kushihi bylo vypuštěno, „Manai“ se píše znaky 麻奈為 a spojovací částice „no“ se píše 沼, ve staré japonštině vyslovované „nu“. Výroční svátek 15. září zahrnuje tanec s mečem, kagura a sasa-bayashi, hru na bambusové flétny, která prý zobrazuje mýtus o Ame-no-Uzume před nebeskou skalní jeskyní.

Svatyně stojí na adrese 510 Mijadani, Kuzu, Minejama-čó, Kjótanjo, na úpatí hory Kuzu-dake. Ze stanice Minejama (železnice Kjótanjo) jezdí autobus Tankai směrem Kumihama; vystupte na zastávce Nika, odtud 20 minut pěšky. Areál má 1 799 tsubo a v období Meidži byl z větší části státním pozemkem.

Jméno svatyně shrnuje zvukový vývoj: Kušihi se změnilo v Kuši, pak v Hisagi, a částice no se psala znakem pro bažinu, nu, což pramen označuje za archaickou výslovnost. Současný honden je jednolodní stavba z roku 1922, zatímco hřebenová deska z roku 1884 uvádí plán o třech polích a třech šaku.