Gaza synagogue, Archeologické naleziště synagogy v Gaze, Palestina.

Synagoga v Gaze byla bazilikální stavba o rozměrech 26 na 23 metrů, s téměř čtvercovým půdorysem orientovaným východ-západ a třemi vchody. Uvnitř byla hlavní loď lemována dvěma bočními loděmi na každé straně, všechny dlážděné mozaikami. Mozaiková podlaha, datovaná 508–509, obsahovala panel Davida hrajícího na lyru s hebrejským nápisem.

Egyptští archeologové objevili ruiny v roce 1965 a nejprve si je spletli s kostelem, než hebrejské nápisy odhalily jejich skutečnou povahu synagogy. Stavba byla postavena na počátku 6. století a odráží kulturní výměnu mezi židovským a byzantským světem v té době.

Nejznámější panel podlahy uvádí Davida hebrejskými písmeny nad postavou s aureolou v císařském oděvu hrající na lyru, před níž naslouchají divoká zvířata. Michael Avi-Yonah vyložil sedícího hudebníka jako krále Davida v póze Orfea a Marc Philonenko přirovnal kompozici k mozaice Orfea v Dura-Europos. Ústřední řecký nápis jmenuje dárce Menachema a Ješuu, syny zesnulého Jišaje, obchodníky se dřevem, kteří podlahu věnovali v měsíci Luos roku 569.

Lokalita ve čtvrti Rimal v Gaze je uzavřená a pro návštěvníky nepřístupná. Mozaiková podlaha byla odstraněna: panel Davida je uložen v Izraelském muzeu, zatímco mozaiky synagogy jsou vystaveny u vchodu Muzea Dobrého Samaritána, otevřeného roku 2009 u Ma'ale Adumim na Západním břehu. Kopie Davidovy mozaiky je také k vidění v centru v Nicanu připomínajícím Guš Katif.

Ústřední nápis mozaiky uvádí dárce Menahema a Ješuu, syny zesnulého Jišaje, obchodníky se dřevem, kteří podlahu věnovali v měsíci Luos roku 569 místního židovského letopočtu, tedy kolem července až srpna 508. Tentýž text nazývá stavbu „nejsvětějším místem“.