Vujan Monastery, Pravoslavný klášter v Čačaku v Srbsku

Klášter Vujan je srbský pravoslavný klášter v Prislonici na zalesněných svazích hory Vujan mezi Gornjim Milanovacem a Čačakem. Jeho kostel je jednolodní stavba s půlkruhovou apsidou a narthexem, nad nímž se tyčí vysoká čtvercová zvonice s ciferníkem a jehlanovitou střechou. Venku je dřevěná předsíň a pod římsou střechy probíhá dekorativní vlys slepých arkád.

Na počátku 14. století se za krále Milutina usadili mniši z hory Athos v soutěsce Ovčar-Kablar a založili klášter Obrovin asi 1,5 km od dnešního místa; konaly se v něm lidové sněmy, dokud jej roku 1597 nezpustošila osmanská vojska Sinan-paši. Zchátralý klášter obnovili roku 1805 Nikola Milićević Lunjevica a Milan Obrenović, nápis nad západními dveřmi připomíná práci kněze Radisava Miloševiće z Prislonice. Kostel svatého archanděla Michaela byl postaven roku 1805 a konak dal roku 1937 nově vystavět hieromnich Nikolaj Lazović.

Slava kláštera je Sbor svatého archanděla Gabriela. Název pochází ze starého srbského slova označujícího vytí větru, které je na hoře Vujan slyšet. Ikonostas z roku 1808 od Stojana a Jeremiji Mihajlovićových byl přenesen do chrámu Svaté Bohorodice v Gornje Trepči; současné fresky pocházejí z let 1939 a 1943.

Klášter leží ve vesnici Prislonica, zhruba v polovině cesty mezi Gornjim Milanovacem a Čačakem, na zalesněném svahu pod vrcholem hory Vujan. Do kostela se vchází otevřenou dřevěnou předsíní, za ní následuje narthex s vysokou zvonicí. Patronátním svátkem kláštera je Synaxe svatého archanděla Gabriela.

V nartexu u jižní zdi jsou uloženy ostatky „vujanského světce“; o deset let později, roku 1815, bylo vedle nich pohřbeno tělo vojvody Lazara Mutapa. Mutap, hrdina obou srbských povstání, smrtelně raněný u Čačaku, poslal do kláštera svůj prapor, kde byl pohřben.