Economy of Mauritania, Národní hospodářství Mauritánie

Hospodářství Mauritánie stojí na zemědělství, těžbě a chovu dobytka, přičemž železná ruda tvoří téměř 50 % celkového vývozu. První hlubinný přístav země byl otevřen u Nuakšottu v roce 1986 a obsluhuje pobřežní vody patřící k nejbohatším rybolovným oblastem světa. Sucha a špatné řízení nahromadily zahraniční dluh; v březnu 1999 vláda podepsala dohodu ESAF ve výši 54 milionů dolarů se Světovou bankou a MMF.

Silná sucha v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století tlačila nomádské komunity a zemědělce do měst, což přetvořilo hospodářskou strukturu země. Tento posun formoval moderní pracovní vzorce a koncentraci obyvatelstva ve větších centrech.

Mauritánie vydala v roce 1973 vlastní měnu ouguiya místo franků CFA používaných v sousedním Mali, Senegalu a Nigeru. Vývoz ryb vzrostl z jedné miliardy ouguiya v roce 1978 na 30 miliard v roce 1986, tedy asi 70 % celkové hodnoty vývozu. V oázách dává datlová palma za příznivých podmínek kolem 100 kg datlí ročně.

Přístav v Nouakchottu, otevřený roku 1986 jako první hlubinný přístav země, je hlavní branou pro dovoz a vývoz ryb; obchod se železnou rudou jde přes Nouadhibou. Dvoukilometrový rudný vlak mezi Zouératem a Nouadhibou je nejdelší na světě. Doly, jako je zlatý důl Tasiast, leží ve vnitrozemí, daleko od pobřeží.

Podvodní zásoby plynu byly objeveny v roce 2015 na námořní hranici mezi zemí a Senegalem, což vzbudilo naděje na budoucí energetické zdroje. Tyto zásoby by mohly změnit hospodářský směr v příštích desetiletích, ale zatím nejsou ve velkém měřítku využívány.