Erbil Observatory, Astronomická observatoř na hoře Korek, Rawanduz, Irák.

Observatoř v Erbílu stojí na hoře Korek v nadmořské výšce kolem 2127 m, tedy 1500 m nad okolním terénem. Na nízkém šedém betonovém válci spočívá kopule s hnědo-měděnou horní částí a světlejší kovovou čepicí, se svislou štěrbinou na jedné straně a tenkým kovovým prstencem mezi základnou a kopulí. Vedle se tyčí příhradová věž s kulatými parabolickými anténami. Plánovány byly tři dalekohledy: optický o průměru 5,3 m, jeden o průměru 1,25 m a milimetrový radioteleskop.

V roce 1973 nařídil prezident Ahmed Hasan al-Bakr stavbu observatoře se třemi dalekohledy na hoře Korek, kterou astronomové vybrali pro 252 jasných nocí ročně a výšku kolem 2127 m. Bylo vyčleněno přes 170 milionů dolarů a na počátku 80. let pracovalo pro Baresel, Epple, Krupp, Liebherr a Zeiss na 400 lidí z deseti zemí; na konci roku 1983 byl otestován malý dalekohled. Íránské rakety za irácko-íránské války zničily nedokončené stavby.

Místo se nazývá ڕوانگەی ئاسمانیی ھەولێر v sorání a مرصد أربيل v arabštině. Irácký astronom Abdul Azim Al-Sabti se spolu s odborníky zasazuje o obnovu poškozené národní observatoře na hoře Korek. Německá umělkyně Hito Steyerlová observatoř zařadila do jednoho ze svých krátkých filmů.

Místo stojí na hoře Korek v nadmořské výšce kolem 2127 m, zhruba 1500 m nad okolním terénem, a cesta nahoru je horská. Na počátku 80. let musely čety každou zimu zabezpečit staveniště kvůli silnému sněžení. Nedokončené kopule a příhradové věže zůstaly, bez zázemí pro návštěvníky.

Německá umělkyně Hito Steyerl použila nedokončenou observatoř v Irbílu v jednom ze svých krátkých filmů a z opuštěného místa udělala téma současného umění. V jejích záběrech se objevují polodokončené kopule a budovy dalekohledů na hoře Korek, desítky let poté, co íránské rakety zastavily stavbu.