Mount Ara, Stratovulkán v provincii Kotajk, Arménie

Hora Ara je polygenetický stratovulkanický kužel na hranici provincií Kotajk a Aragacotn, 33 km severně od Jerevanu. Dosahuje výšky 2577 m a má zničený kráter o průměru základny 9 km ve výšce 1900 m. Vulkán je tvořen vrstvami lávy a aglomerátu s intruzemi andezitu a dacitu; jeho severní a východní svahy jsou zalesněné.

Ara je polygenetický stratovulkán tvořený vrstvami lávy a aglomerátu s intruzemi andezitu a dacitu. Datování metodou K-Ar udává stáří kolem 1,3 milionu let. Kráter je zničený a na svazích stojí dva vedlejší kužely, Nokhut a Šachvard; boční kužel jižně od Araileru vyvrhl andezit a lávové proudy dosáhly řeky Hrazdan.

Jméno hory pochází od legendárního arménského krále Ary Krásného, který podle tradice rozbil tábor se svým vojskem na úpatí před bojem s královnou Semiramis. Při pohledu z Jerevanu prý vrcholy připomínají ležícího člověka. Obyvatelé Jegvardu nazývají nejvyšší vrcholovou skálu Aghlorakar, „Arův nos“.

Lesnatými úseky na severních a východních svazích prochází několik turistických stezek, jejichž podmínky se mění podle ročního období. Jaro nabízí nejlepší podmínky pro trekking a nejbezpečnější přístup na stezky.

Conizonia kalashiani je brouk, nikoli rostlina, a je endemitem Araileru. Hora hostí také Armenohelops armeniacus a Cylindronotus erivanus a mezi ptáky patří orel skalní, orel krátkoprstý, tetřívek kavkazský a kavka žlutozobá, proto bylo území vyhlášeno Important Bird Area.