Horom Citadel, Pevnost z doby bronzové v provincii Širak v Arménii.

Citadela Horom, zvaná také Orom nebo Horrom, je kyklopské opevnění na dvou velkých kopcích jižně od hlavní silnice naproti přehradě Kamut, asi 1 km východně od vesnice Horrom v provincii Širak. Její zdi z velkých tufových bloků obklopovaly přibližně 4 km², přičemž celkový obvod opevnění se odhaduje na 7 km. V jihozápadní části se nachází obezděná vnitřní citadela, vedle ní velká dlážděná stavba s půlkruhovou apsidou a kolem kamenné schránkové hroby.

Pevnost začala jako osada z doby bronzové a zůstala obydlená během urartského období, což zahrnuje přibližně tisíc let nepřetržitého osídlení. Každá éra okupace zanechala stopy prostřednictvím keramiky a nástrojů, které odhalují, jak si region udržel význam napříč mnoha civilizacemi.

Místní tradici zaznamenal folklorista Aram Ghanalanyan a spojuje jméno Horom s Hripsime, dcerou krále z Ani, která sem jezdila na léto a na vrchu Ghalachi založila pevnost; vesnice prý dostala jméno po ní. Archeolog Ye. Bayburdyan naopak jméno odvozoval od Říma s odkazem na stopy římské kultury ve vykopávkách.

Citadela Horom leží přibližně 1 km východně od vesnice Horrom v provincii Širak, na dvou kopcích jižně od hlavní silnice, naproti hrázi a přehradě Kamut. Terén je nerovný a posetý střepy a úlomky obsidiánu, proto je třeba pevná obuv. Části lokality zabírají probíhající vykopávky.

Místo tvoří součást větší obranné sítě s dalšími dvěma urartskými pevnostmi poblíž v Ghaku a Shvaghtapě, což naznačuje, že tato oblast byla systematicky kontrolována a chráněna. Vzorec těchto tří opevnění v krajině odhaluje, jak dávné mocnosti organizovaly svou vojenskou přítomnost.