Lori Berd Fortress, Pevnost v provincii Lori, Arménie

Lori Berd je středověká pevnost na trojúhelníkové plošině ve výšce 1490 m mezi soutěskami Dzoraget a Urut, 4,5 km od Stepanavanu. Severozápadní stranu uzavírá 214 m dlouhá hradba se střídavými kruhovými a obdélníkovými věžemi, místy 20 m silná a 20–25 m vysoká, s jedinou branou. Na fotografii jsou dvě věže z hrubého kamene po stranách klenuté brány a vlevo zřícená zeď.

Lori založil David Anhogin kolem let 1005–1020 a v roce 1065 se za Kyurikeho II. stalo hlavním městem kyurikidského království. Bylo významným obchodním a řemeslným centrem na severní cestě, v 11.–13. století mělo asi 10 000 obyvatel. V červnu 1236 město dobylo a zničilo mongolské vojsko vedené Čagatajem Nu'inem.

Odkrytá obdélná budova s mihrábovým kamenem v jižní stěně byla muslimskou mešitou ze 14.–15. století; její vnitřní prostor se dělil na šest částí pod kupolemi na sférických pendentivech. Výzkumy odkryly také dům, jehož nástěnné malby mají na rozdíl od jiných památek té doby světský námět. Lokalitu zkoumá od roku 1966 expedice Jerevanské státní univerzity.

Areál zaujímá 35 hektarů na náhorní plošině v nadmořské výšce 1490 m mezi soutěskami Dzoraget a Urut, které jej ze tří stran znepřístupňují. Jediný vchod leží v severozápadním rohu 214 m dlouhé hradby, kde se střídají okrouhlé a čtyřhranné věže. Od roku 1966 zde provádí výzkum Jerevanská státní univerzita, takže některé sondy mohou být ohrazené.

Archeologické nálezy naznačují, že pevnost kdysi podporovala tisíce obyvatel a měla sofistikovaný systém lázní s topnými mechanismy a hliněnými trubkami pro distribuci vody. Tyto detaily odhalují působivou úroveň pohodlí a urbanismu pro své středověké období.