Iglesia de Guayacán, Kovový kostel v Guayacánu, Coquimbo, Chile

Kostel Guayacán je kostel v gotickém stylu s kovovou konstrukcí a pozinkovaným mosazným obložením, který navrhl Joseph Danly. Je 21 m dlouhý a 10,2 m široký, s centrální věží tyčící se 27 m nad střechou. Jeho 21 lomených oken má barevné sklo v litinových rámech a interiér podpírá pět sloupů na každé straně.

Před kostelem stála v Guayacánu jen malá kaple pro měděnou huť José Tomáse Urmenety, jejíž 35 pecí učinilo oblast prvním těžebním střediskem regionu Coquimbo. Roku 1887 zadal Maximiano Errázuriz Valdivieso, hlavní společník hutě, návrh prostřednictvím své dcery Amalie Errázuriz Urmeneta žijící ve Francii; belgická společnost Société Anonyme des Forges d'Alseau kostel roku 1889 postavila. Roku 1903 byl předán obyvatelům Guayacánu a 14. prosince 1977 prohlášen národní památkou.

Kostel je zasvěcen Srdci Panny Marie, jak ukazuje jeho druhý název Corazón de María. Vysvěcení v roce 1889 vedl biskup z La Sereny Antonio Orrego. Od roku 1966 obnovil bohoslužby nizozemský kněz Juan Van Hecke a do zvonice nechal nainstalovat nové hodiny; zvonkohra, kterou postavil, byla slavnostně spuštěna 11. září 1970.

Kostel stojí na soklu z polozpracovaného kamene, který vyrovnává sklon terénu, takže průčelí a zadní část nejsou ve stejné výšce. Průčelí je 10,2 m široké a 21 m dlouhé, nad vstupem se zvedá věž vysoká 27 m a hrotitých oken je 21: 3 vpředu, 8 na každé straně a 2 vzadu. Za ním je sakristie o rozměrech 4,51 krát 4,3 m, celkem 233,6 m².

Kostel byl odeslán z přístavu Antverpy na německém parníku Biancas na začátku roku 1889, a to v téměř 400 balících kovových plechů. Montáž vedl belgický inženýr; práce skončily 2. března 1889 a kostel vysvětil biskup z La Sereny Antonio Orrego.