National Library of Peru, Národní knihovna v San Borja, Lima, Peru

Sídlo Národní knihovny Peru v San Borja, navržené architektem Francem Vellou, je velká budova s plochou střechou, horní fasádou z šedého betonu, úzkým červeným pásem podél střešní hrany a spodní částí z bílých horizontálních desek střídaných tmavým reflexním sklem. Byla otevřena 27. března 2006 a toho roku získala Zlatý šestiúhelník na XII. bienále architektury Peru.

Knihovna byla založena 28. srpna 1821 Josém de San Martín a otevřela s přibližně 11 000 knihami zabavenými jezuitům. Chilské jednotky, které roku 1881 obsadily Limu, odvezly velkou část sbírky; Ricardo Palma, jmenovaný roku 1883 ředitelem, sháněl knihy dům od domu a roku 1884 dosáhl vrácení 30 000 svazků. Požár zničil budovu 10. května 1943; Jorge Basadre ji nechal obnovit a roku 1944 založil Národní školu knihovníků.

Jméno knihovny připomíná Josého de San Martína, který ji roku 1821 založil a věnoval jí kolem 700 knih; Bernardo de Monteagudo přidal svou osobní knihovnu. Ricardo Palma, ředitel od roku 1883, po válce o Tichomoří sháněl knihy dům od domu a dostal přezdívku „el bibliotecario mendigo“, žebravý knihovník.

Knihovna má dvě pobočky přístupné veřejnosti: původní budovu na avenidě Abancay ve čtvrti Lima a moderní budovu na avenidě de la Poesía ve čtvrti San Borja, dostupnou přes avenidu Javier Prado. Je to prezenční knihovna, takže se díla studují na místě. Od roku 2020 funguje telefonní čtenářská služba, díky níž není nutné navštívit ani jednu pobočku.

Ricardo Palma, jmenovaný ředitelem roku 1883, našel jen něco málo přes 700 knih a obcházel dům od domu a sbíral dary, což mu vyneslo přezdívku „el bibliotecario mendigo“. V roce 2007 Chile vrátilo 3 778 knih odebraných během války o Pacifik.