Santa Clara de Asís, Budova kláštera v Limě, Peru.

Santa Clara de Asís je klášter klarisek zabírající většinu bloku ve čtvrti Barrios Altos, ohraničeného ulicemi Cangallo, Huánuco, Junín, Jauja a Áncash. Současný kostel, přestavěný v 19. století, má neoklasicistní průčelí se dvěma stejnými věžemi; hlavní křížová chodba pochází z roku 1627. Uvnitř je rokokový hlavní oltář z 18. století, neoklasicistní oltář svaté Kláry z 19. století s figurou z 18. století a Kristus z Burgosu ze 17. století v přilehlé kapli.

Do roku 1596 stála na tomto místě kaple zasvěcená Panně Marii z Peña de Francia, kdy začala stavba kostela a kláštera. Arcibiskup Toribio de Mogrovejo získal roku 1592 souhlas Filipa II. královským dekretem a papeže Klementa VIII. a chrám byl vysvěcen 10. srpna 1605. Portugalec Francisco Saldaña věnoval svůj statek na založení. Hlavní křížová chodba pochází z roku 1627, kostel z let 1643-1646 a současný chrám byl přestavěn v 19. století; 28. prosince 1972 byl prohlášen historickou památkou.

Klášter nese jméno Panny Marie z Peña de Francia, úcty přišlé ze Salamanky, jež zůstává v názvu kostela. Zakladateli byli arcibiskup Toribio de Mogrovejo a Portugalec Francisco Saldaña, který klášteru věnoval své statky. Řeholnice se řídí řeholí svaté Kláry v podobě reformy Urbana IV., která komunitě dovolovala vlastnit majetek a důchody.

Klášter je otevřen návštěvníkům během běžných hodin a umožňuje vám prozkoumat jeho architektonické prvky a vnitřní uspořádání. Je nejlepší se oblékat skromně a pohybovat se tiše, protože se stále jedná o aktivní náboženské místo, kam lidé chodí modlit.

Jediná věž, která přežila téměř úplné zboření kostela ve 20. století, byla zachována při narovnání ulice a dnešní neokoloniální průčelí nese kopii této původní věže. Uvnitř stojí rokokový hlavní oltář z 18. století vedle neoklasicistního Retablo de Santa Clara z 19. století, v jehož hlavním výklenku je socha světice z 18. století.