Ol Doinyo Eburru, Vulkanický masiv v Rift Valley, Keňa

Ol Doinyo Eburru je hřbetovitý vulkanický komplex ve Velké příkopové propadlině, severozápadně od jezera Naivasha. Jeho východozápadně orientovaný masiv zaujímá 470 kilometrů čtverečních a má dva vrcholy, Eburru hill a West hill. V oblasti vrcholu se nachází více než padesát kráterů o průměru od 200 metrů do 1,25 kilometru, spolu s malými kužely, kupolemi a lávovými proudy.

Eburru vznikl ve třech fázích. První, na západě, zanechala jen malé výchozy pantelleritové lávy. Druhá vytvořila 19,5 km dlouhý hřbet Waterloo na východě pyroklastickými erupcemi podél zlomové zóny. Třetí vytvořila krátery, kužely, dómy a lávové proudy; nejmladší útvary jsou nejvýše několik set let staré.

Ve vesnici Eburru, kde je málo srážek, vedou obyvatelé páru unikající z půdy potrubím, chladí ji a kondenzovanou vodu shromažďují ve studních pro domácí potřebu. Postup představil v roce 1987 dokumentární seriál NHK Dai Chikyu Kiko, epizoda 2 „Země, která se trhá“.

Masiv leží přibližně 15 km severozápadně od jezera Naivasha a 20 km jižně od jezera Elmenteita; severně od něj se mezi oběma jezery rozkládá rezervace Soysambu. Přístup je po souši ze strany Naivashy; reliéf tvoří hřbetovitý erodovaný vulkanický komplex s fumarolami podél zlomů a u kráterů a struskových kuželů je podklad sypký. Po celém masivu jsou výrony páry a horká půda.

Nejmladší lávy a vrstvy popela Eburru jsou jen několik set let staré a z fumarol v struskových kuželech a kráterech podél zlomů masivu dosud uniká pára. Ve vesnici Eburru, kde je málo srážek, se tato pára vede potrubím a chladí; kondenzát se shromažďuje ve studních jako pitná voda. Tuto praxi natočila NHK v roce 1987.