Gajah Mungkur Reservoir, Vodní nádrž ve Wonogiri, Střední Jáva, Indonésie

Přehrada Gajah Mungkur je vodní nádrž v regentství Wonogiri, Střední Jáva, Indonésie. Vodní hladina pokrývá sedm podokresů a zadržuje ji přehrada, která se zvedá do výšky 40 metrů a táhne se 830 metrů od konce ke konci.

Myšlenku vyslovil roku 1941 Ir. R.M. Sarsito Mangunkusumo, šéf veřejných prací Mangkunegaranu, ale podoby nabyla až po studii proveditelnosti JICA z roku 1975 a návrhu firmy Nippon Koei. Ministerstvo veřejných prací postavilo hráz od roku 1976 samo v rámci projektu Bengawan Solo, šlo o poslední indonéskou nádrž bez dodavatelů. Přesídleno bylo na 41 369 lidí ze 45 vesnic v šesti kecamatan, mnozí na Sumatru. Napouštění začalo v červenci 1981 a prezident Soeharto ji otevřel 17. listopadu 1981; náklady činily 111,056 milionu dolarů.

Jméno pochází z pohoří Gajah Mungkur západně od nádrže, nikoli z legendy. Socha v rekreačním parku Sendang připomíná obyvatele přesídlené z 51 vesnic, z nichž mnozí odešli na Sumatru. Po vodě jezdí lodě a břehy slouží k rybaření a závěsnému létání.

Pobřežní oblasti umožňují procházky a výhledy na vodní hladinu, zejména ráno nebo odpoledne. Na nádrži jezdí lodě a vozí návštěvníky na klidnější místa, kde se chovají ryby.

Tato nádrž je poslední v Indonésii, kterou ministerstvo veřejných prací postavilo samo, bez dodavatelů. Její hráz stojí u soutoku řeky Keduang s Bengawan Solo ve vesnici Pokohkidul u Wonogiri. V období sucha hladina klesá a odhaluje část dna, kterou místní osévají kukuřicí.