Burg Streitwiesen, Zřícenina hradu ve Weiten, Rakousko

Burg Streitwiesen je výšinný hrad v údolí Weitental u Melku v Dolním Rakousku, tvořený bergfritem, palácem, langhausem, kaplí a jihozápadní věží. Jižní vnější hradba s kruhovými nárožními věžemi pochází z renesance, kdy rod Rot von Reinprechtspölla nechal postavit renesanční objekty areálu.

Streitwiesen je poprvé doložen roku 1144 jako rodové sídlo rakouského ministeriálního rodu; Ozo von Streitwiesen z rodu pánů von Stiefern přijal jméno podle statku. Mužská linie vymřela roku 1396 a hrad přecházel mimo jiné na Fleischessy (1434–1443) a na Rot von Reinprechtspölla, kteří postavili renesanční objekty a jižní vnější zeď s kulatými nárožními věžemi. Od roku 1797 patřil k panství Pöggstall Habsburko-Lotrinských; po roce 1919 jej spravoval fond válečných poškozenců a poté federální lesy a roku 1972 koupilo zříceninu jedenáct bývalých skautských vedoucích pro mládežnický hrad.

Od roku 1972 hrad spravuje Bund zur Errichtung und Erhaltung einer Österreichischen Jugendburg, který založilo jedenáct bývalých vedoucích oddílů Österreichischer Pfadfinderbund. Skupiny sem stále jezdí pracovat na budovách a muzicírovat; jméno Streitwiesen pochází z rodu Streitwieserů, kteří hrad drželi od roku 1144 do vymření mužské linie v roce 1396.

Burg Streitwiesen leží ve Weitentalu u Melku ve Waldviertelu. Spravuje ji Bund zur Errichtung und Erhaltung einer Österreichischen Jugendburg, jehož skupiny zde pobývají na pracovních táborech a putují Waldviert elem; návštěvníci se mají předem zeptat spolku ve Vídni, protože hrad slouží svým členským skupinám a nemá pravidelné návštěvní hodiny.

Hrad koupilo v létě 1972 jedenáct bývalých vůdců oddílů rakouského skautského svazu a přestavěli zříceninu na hrad pro mládež. Vzorem byl Nerother Burg Waldeck v Hunsrücku. Předsedou byl zvolen Karl Turetschek a nechal obnovit dlouhý dům, kapli, jihozápadní věž a později i palác.