Kulm, Horský vrchol ve Štýrsku v Rakousku

Kulm je horský vrchol tyčící se v pohoří Randgebirge, ležící mezi Stubenbergem a Puch bei Weiz ve Štýrsku. Terén tvoří z velké části zalesněné svahy s roztroušenými loukami a skalními výchozy viditelnými v celé krajině.

Osídlení Kulmu sahá do doby měděné, což v roce 1977 doložily keramické nálezy vykopávek Diethera Kramera z Joannea v Grazu. V pozdní době bronzové (900–700 př. n. l.) bylo vrcholové plató opevněno hliněným valem a terasami pro 300 obyvatel. Fibule z doby kolem roku 400 př. n. l. patří k nejstarším dokladům přítomnosti Keltů ve Štýrsku a v 1. století př. n. l. zde na vrcholu stálo keltské oppidum s hradbou a velkou branou.

Muzeum v přírodě Kulm-Keltendorf, zřízené po vykopávkách zahájených roku 1977 a roku 1999 přemístěné níže na svah, rekonstruuje deset budov keltského sídliště. Historik Titus Lantos vede prezentaci způsobu života a bydlení Keltů na vrcholu. Název Kulm, doložený jako Chulm roku 1396, může pocházet z praslovanského *chlm nebo latinského culmen a odkazuje na kuželovitý tvar hory.

Trasy vedou lesními cestami a prašnými cestami, které se liší obtížností v závislosti na zvolené trase. Pěší turistika je nejpříjemnější během teplejších měsíců, kdy jsou cesty suché a dobře udržované.

Hranice mezi okresy Weiz a Hartberg-Fürstenfeld probíhá přímo přes vrchol, takže návštěvník může stát ve dvou okresech zároveň. Rakouská armáda navíc využívá Kulm jako jedno ze šesti míst mobilního radaru v systému Goldhaube; během nasazení je prostor antén oplocen, ale vrchol zůstává dostupný.