Sankt Georg und Nikolaus, katolický kostel v Oetz, Tyrolsko, Rakousko

Sankt Georg und Nikolaus je jednolodní kostel s mírně ustoupeným chórem, postavený na spodní konstrukci, která pod chórem skrývá dolní kostel. Pozdně gotická věž na západní straně má špičatou střechu a kružbová okna, na fasádě je na prohnutém štítu letopočet 1744. Uvnitř má pětilodní prostor valenou klenbu se štukovými hlavicemi a apoštolskými kříži z roku 1744.

Pozdně gotický kostel byl postaven kolem roku 1500. V roce 1667 rozšířil stavitel a štukatér Gallus Apeller loď v barokním stylu. Dolní kostel, jehož jádro pochází ze 14. století, byl obnoven v 17. století a vysvěcen v roce 1682. Interiér dostal barokní výzdobu v letech 1743/1744, v roce 1891 následovala renovace.

Kostel ctí svatého Jiří a svatého Mikuláše, jejichž příběhy se objevují v obrazech a sochách po celém interiéru. Tito svatí mají význam v místní víře, což je vidět na nástěnných malbách zobrazujících výjevy z jejich života.

Kostel stojí na kopci nad vsí a vede k němu pěšina z Oetzu; po boku má hřbitovní terasu. Loď a presbytář jsou obráceny k severu, takže orientačním bodem je pozdně gotická věž se špičatou helmicí na západní straně. Plné zvonění sedmi zvonů je slyšet jen o vysokých svátcích.

Pod chórem se nachází dolní kostel sv. Michaela (Unterkirche hl. Michael), dvoulodní prostor se síťovou žebrovou klenbou a raně barokním portálem. Jeho oltář, vyřezaný Ignazem Waiblem v roce 1683, zobrazuje archanděla Michaela po stranách s anděly, skupinu andělů strážných v nástavci a reliéf predely s tlamou pekla.