Tavna Monastery, Srbský pravoslavný klášter v Banjici, Bosna a Hercegovina.

Klášter Tavna je srbský pravoslavný klášter ve vesnici Banjica, 25 km jihozápadně od Bijeljiny na úpatí hory Majevica. Jeho kostel Svaté Trojice má zaoblenou apsidu z hrubých světle hnědých kamenných bloků s vysokými úzkými obloukovými okny a dvě čtvercové věže zakončené šedozelenými kovovými kopulemi, pravá vyšší a cibulovitá. Vysoká novější kamenná zeď obklopuje téměř celý areál.

Podle kronik klášterů Tronoša a Peć byl klášter založen ve středověku syny krále Stefana Dragutina, Vladislavem a Urošicou. Čelil zničení po staletí, ale byl později přestavěn během období osmanské nadvlády.

Klášterní kostel byl vymalován freskami pravděpodobně na počátku 17. století; skromné dochované fragmenty silně připomínají fresky klášterů Žitomislić a Ozren z let 1608–1609. Jezuitský kněz Rudolf Bzenski, který pobýval ve Zvorniku v letech 1688–1689, zaznamenal, že tamní pravoslavní mají velmi krásné kostely zdobené freskami.

Klášter leží ve vesnici Tavna na úpatí hory Majevica, asi 25 km jihozápadně od Bijeljiny, poblíž místa, kde se stýkají obce Bijeljina, Zvornik a Ugljevik. Přístup je po místní silnici z jihovýchodní strany a téměř celý areál obklopuje vysoká kamenná zeď novějšího data. Jde o činný ženský klášter, proto by oblečení a chování měly odpovídat fungujícímu náboženskému společenství.

Založení kláštera dokládají dva osmanské daňové rejstříky: objevuje se v soupisu zvornického sandžaku z roku 1533 a v rejstříku z roku 1548 je výslovně nazván klášterem. Výzkum archeologa Mirka Babiće v červenci 1994 odkryl v kostele dva příčné základy, které Babić vyložil jako tři stavební fáze: apsidu ze 14. století, narthex z 16. století a zvonici z roku 1884.