Carolus Borromeuskerk, Barokní kostel v Antverpách v Belgii

Kostel svatého Karla Boromejského je barokní kostel v Antverpách s dvoupatrovým kamenným průčelím zdobeným sochami světců a evangelistů. Interiér má italské architektonické prvky s výrazným hlavním oltářem v hlavní apsidě.

Postaven v letech 1615–1621 jako jezuitský kostel v Antverpách podle návrhu jezuitů Françoise d'Aguilona a Pietera Huyssense po vzoru římského kostela Gesù. Byl to první kostel zasvěcený Ignáci z Loyoly. Rubens dodal dva oltářní obrazy a stropní malby, které provedli převážně žáci, mezi nimi Anton van Dyck. Úder blesku 18. července 1718 zničil klenbu lodi s Rubensovými stropními malbami; po zrušení řádu v roce 1773 byl kostel v roce 1779 znovu zasvěcen Karlu Boromejskému.

Kostel byl nejprve zasvěcen Ignáci z Loyoly, po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 Karlu Boromejskému. Stěny bočních lodí zdobí čtyřicet oválných medailonů: život Ignáce na jižní straně, Františka Xaverského na severní. Dřevěné přijímací zábradlí z 18. století je vyřezávané motivy eucharistického chleba.

Kostel stojí na Hendrik Conscienceplein, dlážděném náměstí v centru Antverp. Vstup tvoří obloukový portál průčelí; uvnitř jsou loď a boční lodě v jedné rovině, zatímco zvýšený chór leží za dřevěným přijímacím zábradlím z 18. století. Obraz nad hlavním oltářem se mění starým kladkovým mechanismem třikrát ročně a přitahuje návštěvníky.

Nad hlavním oltářem visí obraz, který se třikrát ročně – na Popeleční středu, Velikonoční pondělí a v srpnu – vyměňuje pomocí starého kladkového systému. Pro tento oltář vznikly čtyři oltářní obrazy, mimo jiné díla Gerarda Segherse a Cornelise Schuta; dva Rubensovy obrazy zázraků Ignáce a Františka Xaverského jsou dnes ve Vídni. Zbývající díla a Panna Maria Karmelská od Gustaafa Wapperse z 19. století se stále střídají.