Sint-Ritakerk, Budova kostela v Harelbeke v Belgii

Sint-Ritakerk je kostel v Harelbeke ve tvaru komolého jehlanu: šestiúhelníkový půdorys o průměru 30 metrů, jehož tenké stěny drží pohromadě pouze konstrukce kopule. Šikmá skleněná plocha od 17 do 29 metrů výšky tvoří centrální světelný zdroj na seříznutém vrcholu. Vstup je pod téměř 5 metrů vysokým a 10 metrů širokým přístřeškem, který po obou stranách nesou železobetonové stěny.

Zakázku na farní kostel zadal v roce 1952 magistrát Harelbeke, který jej chtěl využít i jako poutní kostel. Stavební práce začaly v roce 1963, byly kvůli technickým potížím dočasně přerušeny a kostel byl vysvěcen v roce 1966. Od 8. března 2016 je stavba chráněnou památkou pro svou uměleckou a stavební hodnotu.

Sint-Ritakerk nese své jméno po svaté Ritě, uctívané pro svůj soucit a trpělivost. Moderní betonová stavba se výrazně liší od tradičních kostelů a odráží, jak komunita přijala nové formy bohoslužby a setkávání.

Vstup je pod přístřeškem vysokým téměř 5 metrů a širokým 10 metrů, který po obou stranách nesou stěny ze železobetonu; tmavé dveře jsou dole vlevo na průčelí. Kostel stojí ve čtvrti Zandberg západně od centra Harelbeke, blízko hranice s Kortrijkem. Od 8. března 2016 je budova chráněnou památkou.

Tenké stěny drží pohromadě pouze konstrukce kopule a jejich tvar jim umožňuje odolávat různým povětrnostním podmínkám. Uvnitř jsou stěny obloženy dřevovláknitými cementovými deskami, zatímco podlaha stoupající k oltáři je z granitových dlaždic, nikoli z tmavého antracitu, jak chtěl Léon Stynen.