Sint-Niklaaskerk, Budova kostela v Enghienu v Belgii.

Sint-Niklaaskerk je kostel v centru Enghienu. Jeho nepravidelný křížový půdorys tvoří čtyřpolová loď, tři boční lodě, transept, chór a věž na křížení. Vstupní portikus v severní boční lodi postavil v letech 1444–1459 Jehan Inglebin. Ve věži je zvonkohra s 51 zvony, z nichž nejstarší pochází z roku 1566.

Kolem roku 1150 stála na tomto místě oratoř podléhající biskupství Cambrai. Od roku 1328 byl budován kostel pod patronátem svatého Mikuláše, jehož první oltář byl vysvěcen v roce 1347. Kostel na počátku 15. století vyhořel a byl znovu postaven, poté jej postihly další požáry. V 17. století nechala Anne de Croÿ zřídit renesanční kapli a v 18. století byla věž a západní průčelí zvýšeny v novogotickém stylu.

Kostel je zasvěcen svatému Mikuláši a jeho vitráže zobrazují Svátost zázraku: bruselští Židé probodnou hostii, která začne krvácet. Ve věži nad křížením visí zvonkohra s 51 zvony, nejstarší pochází z roku 1566. Za oltářem kaple Panny Marie Messinské stojí oltářní obraz z roku 1530.

Vstupní portál v severní boční lodi postavil v letech 1444–1459 Jehan Inglebin, proto se do kostela vchází z této strany. Varhany stojí v transeptu u chóru; pocházejí z protestantského kostela v Bielefeldu v Německu, jsou z roku 1970 a byly instalovány v roce 2017. Za oltářem kaple Notre-Dame de Messines v jihovýchodní části je oltářní obraz z roku 1530.

V křížové věži visí zvonkohra s 51 zvony; nejstarší byl odlit roku 1566, tedy dříve než většina dnešního vybavení kostela. Nástroj visí nad lodí v místě, kde se transept stýká s chórem.