Herne Charterhouse, Středověký kartuziánský klášter v Herne v Belgii.

Hernský kartuziánský klášter, kanonicky La Chapelle, byl založen roku 1314 u mariánské poutní kaple. Dispozice odpovídala kartuziánské řeholi: malý ambit s obydlím převora, kuchyní a refektářem a velký ambit obklopený mnišskými celami. Celý areál uzavírala zeď, vstup byl branou se samostatnými prostorami pro ženy a muže. Dochované cihlové průčelí na šedém kamenném soklu má střední obloukový portál s nadsvětlíkem a vysoká okna v bílých rámech.

Klášter byl založen v roce 1314 a sloužil jako aktivní kartuziánské centrum téměř 500 let. Byl uzavřen a rozpuštěn v roce 1783 během vlny potlačování náboženských institucí v regionu.

Klášter nesl kanonické jméno Domus Capellae, tedy kartuziánský klášter Kaple, podle mariánské poutní kaple, která na místě již stála. Markéta z Yorku, manželka Karla Smělého, zde navštívila svého duchovního rádce, převora Laurenta Muschezeele; po její smrti roku 1503 bylo srdce pohřbeno v Herne a vnitřnosti v Scheutu. Malíř Rogier van der Weyden klášteru daroval a jeho syn Corneille se zde stal mnichem.

Kartuziánský klášter stál v ohrazeném areálu, do něhož se vcházelo branou s ženským hostinským křídlem; mužské křídlo bylo dál. Klášterní kostel byl vyhrazen mnichům, farníci slýchali mši ve starém kostele. Klášteru patřil i statek Hof te Schiebeek v Herne. Zachované zbytky jsou chráněny jako památka v chráněném vesnickém prostředí.

Dějiny kláštera jsou známy hlavně díky kronikám tří jeho mnichů: Arnolda Beeltsense, přijatého roku 1456, který psal střízlivě až do roku 1490; humanisty Jeana Ammonia, podezřelého z luteránských sympatií, jenž svou začal roku 1529; a Guillaumea-Bruna Pédého, pozdějšího převora Bois-Saint-Martin.