Basiliek van Onze-Lieve-Vrouw van Dadizele, Kostel v novogotickém stylu v Moorslede v Belgii

Bazilika Panny Marie v Dadizele je novogotický kostel z červených cihel s vodorovnými pásy světlého kamene. Průčelí dominuje velké hrotité okno s kamennou kružbou a rozeta nad úzkými lancetami, vpravo okno se dvěma oblouky, vlevo menší. Po stranách stojí sochy v nikách s baldachýny a věžičky s fiálami stoupají v patrech vzhůru.

Současný kostel nahradil pozdně gotický poutní kostel z 15. století. Po dogmatu o neposkvrněném početí v roce 1854 pověřil biskup Joannes-Baptista Malou projektem anglického architekta Edwarda Welbyho Pugina; základní kámen byl položen 8. září 1857, Jean-Baptiste Bethune později převzal plány a první mše se konala 1. září 1867. Lev XIII. udělil kostelu titul menší baziliky 31. ledna 1882.

Alabastrová socha Panny Marie z Dadizele je 50 cm vysoká a pochází z 15. století; Panna Maria v gotickém oděvu nese na pravé ruce Dítě a oba mají koruny. Dne 20. dubna 1902 sochu korunoval biskup Gustave Waffelaert. Poutníci přicházejí hlavně v květnu a září na novénu a dvě procesí procházejí trasy dlouhé 4,3 km a 1,7 km.

Bazilika stojí v centru vesnice Dadizele v obci Moorslede v Západních Flandrech. Poutníci přicházejí hlavně v květnu a v září, během zářijové novény. Z kostela vycházejí dvě procesí: velké urazí 4,3 km kolem čtrnácti zastavení křížové cesty, malé 1,7 km cestou sedmi bolestí Panny Marie.

V kryptě pod hlavním oltářem stojí náhrobek Jana van Veerdeghema, pána z Dadizele, kterého v roce 1479 pasoval na rytíře arcivévoda Maxmilián Rakouský a který byl v roce 1481 zavražděn v Antverpách; uchovává se zde jeho helma, železné rukavice a ostruhy. V kryptě odpočívá také jeho žena Catherine Breydel a pozdější pán Ignace-Ferdinand de Croix.