Aachen Formation, Geologické souvrství v Belgii, Německu a Nizozemsku

Cáchovské souvrství je svrchnokřídová vrstva glaukonitického písku, která vychází na povrch v belgickém a nizozemském Limburku a v přilehlých oblastech Německa. Leží diskordantně na karbonských horninách limburské skupiny a je překryta vaalským souvrstvím. V Západních Flandrech se nachází v podloží a tvoří zvodeň.

Souvrství Aachen se uložilo v santonu a campanu, přibližně před 85,8 až 70,6 miliony let, kdy moře postoupilo od severu na karbonské horniny limburské skupiny. Je pojmenováno po německém městě Cáchy a tvoří je glaukonitický písek. Po erozní mezeře je překrývá souvrství Vaals.

Název pochází z německého města Cáchy. Písek s glaukonitem se v německé literatuře označoval Aachener Kreide; termín byl opuštěn, protože sled obsahuje i písky a jíly, nejen křídu. V Západních Flandrech leží souvrství v podloží a tvoří zvodněnou vrstvu, z níž se čerpá pitná voda.

Souvrství vychází na povrch v belgickém a nizozemském Limburku a v přilehlých částech Německa; na fotografii jsou vidět glaukonitové písky s tmavými a rezavými pruhy mírně ukloněnými k severu. V Západních Flandrech leží v podloží a tvoří zvodeň, z níž se čerpá pitná voda. Nadložní souvrství Vaals a podložní karbonská skupina Limburg jsou více než třikrát starší.

Formace je tvořena glaukonitickým pískem, nikoli vápencem; zelenou barvu jí dává jemně rozptýlený glaukonit, který vznikl v mělké mořské vodě. Mezi uváděné fosilie patří korál Cunnolites, rostlina Nicolia, jehličnany, cykasy a pyl. V Západních Flandrech leží formace v podloží a tvoří zvodeň, z níž se získává pitná voda.