Church of St. Gilles, Budova kostela v Saint-Gilles, Belgie

Kostel svatého Jiljí je eklektická stavba bazilikálního půdorysu z roku 1868; její světle béžová kamenná fasáda se soustředí na portál s půlkruhovým obloukem, stupňovitými profily a vnitřním pásem drobných řezaných masek, nad dveřmi půlkruhový reliéfní panel ukazuje postavy v rouchu a zvířata. Uvnitř spočívají světlé kamenné žebrové klenby na svazcích sloupů, vitráže osvětlují prostor a černo-bílá klikatá dlažba vede k zakřivené apsidě. Hlavní loď, transept a kněžištní apsida jsou o jedno podlaží výše než boční lodě a kaple.

První kostel, povolený roku 1216 vévodou Jindřichem I. Brabantským, když se Obbrussel stal farností, obyvatelé roku 1578 zbořili, aby jej nevyužila španělská vojska obléhající Brusel. Jeho nástupce, započatý roku 1595, poškodilo bombardování roku 1695 a zastřešen byl až roku 1756. Kvůli růstu počtu obyvatel byl roku 1868 zbořen; kostel Victora Besmeho s kněžištěm obráceným na západ k rue du Fort byl vysvěcen 12. dubna 1880.

Farnost je třetím bohoslužebným místem místní katolické komunity poté, co byl starý kostel v roce 1868 zbořen. Chórové vitráže z roku 1879 darovala rodina Berckmansova a zobrazují její patrony: vlevo Gillese, Barboru a Františka Saleského, vpravo Josefa, Alžbětu a Jana Křtitele. Další dvě vitráže v apsidě, rovněž dar této rodiny, znázorňují dvanáct apoštolů.

Kostel stojí na náměstí Parvis de Saint-Gilles, obsluhovaném stejnojmennou stanicí premetra. Victor Besme obrátil chór na západ a přiblížil jej k rue du Fort, takže vstup směřuje na náměstí. Loď má čtyři pole ve třech lodích; střední loď, transept a apsida jsou o úroveň výše než boční lodě a kaple.

Chorální vitráže pocházejí z roku 1879 a darovala je rodina Berckmansova; střední okno apsidy zobrazuje její patrony, vlevo svatého Jiljího, svatou Barboru a svatého Františka Saleského, vpravo svatého Josefa, svatou Alžbětu a Jana Křtitele. Další dvě okna apsidy, darovaná toutéž rodinou, znázorňují dvanáct apoštolů.