Sint-Niklaaskerk, Budova kostela v Diksmuide v Belgii

Sint-Niklaaskerk je trojlodní cihlová gotická bazilika o sedmi polích s mohutnou čtyřpatrovou západní věží zakončenou břidlicovou lucernou. Třetí patro věže má tři hrotité zvonové otvory, v rozích stojí stupňovité opěráky. Jižní boční loď je spojena s věží, jejíž přízemí slouží jako baptisterium; na jihozápadě je přistavěna schodišťová věž s zděnou špicí.

Kostel byl vysvěcen v roce 1144 biskupem Milonem z Thérouanne a ve 13. století rozšířen. Po požáru v roce 1333 byl znovu postaven s využitím zbytků starší stavby. V roce 1914 použilo německé dělostřelectvo střílející z Klerkenu věž jako orientační bod a kostel zničilo; architekt Jozef Viérin vedl v letech 1923–1925 jeho obnovu. Zápalné bomby 27. května 1940 kostel znovu zapálily a obnova pod vedením Jozefa a Luca Viérinových trvala do počátku 50. let.

Kostel je zasvěcen svatému Mikuláši, patronu námořníků, což odpovídá městu kdysi spjatému s mořem. V bočních lodích jsou vystaveny předměty zachráněné z trosek po první světové válce: zlomky hlavic, svícny a polychromovaná socha neznámé světice. V nartexu stojí replika dubové lavice kostelních starších z roku 1542.

Kostel se nachází blízko centra města Diksmuide poblíž Grote Markt a je snadno dostupný z oblasti radnice. Návštěvníci by měli očekávat, že bude otevřen především během bohoslužeb, s pravidelnými návštěvními hodinami.

Podle spisovatele 17. století Antonia Sanderuse je skladatel Jacobus Clemens non Papa pohřben v kostele svatého Mikuláše. Tvrzení se opírá pouze o Sanderuse; návštěvníkům se neukazuje žádný hrob ani pamětní deska, takže spojení se skladatelem zůstává písemnou tradicí, nikoli viditelným hrobem.