Sint-Waldetrudiskerk, Gotický farní kostel v Herentals, Belgie.

Kostel Sint-Waldetrudiskerk je bazilika v brabantském gotickém stylu s nízkou křížovou věží mezi kněžištěm a lodí, postavená z pískovce z Balegemu a krytá břidlicí. Kněžiště s ochozem a bočními kaplemi pochází z let 1417–1449, trojlodní sedmipólová loď byla zahájena roku 1453. Západní štít nese sochu patrona (1978, M. Peeters) a věž dostala roku 1901 jehlancovou špici.

Stavba začala ve 14. století neobvyklou křížovou věží, postavenou dříve než transepty a loď. Chór, připisovaný Gillisu van den Bossche, byl dokončen roku 1449; trojlodní chrámová loď následovala od roku 1453. Poté, co východní chór za Generálních stavů (1576–1584) zchátral, byl uzavřen cihlovou zdí s letopočty 1626 a 1646. Roku 1785 přibyla sakristie.

Kostel uchovává devět obrazů rodiny Franckenů, malířů z Herentalsu činných v 16. a 17. století, z nichž několik jsou triptychy. Nejznámějším dílem je bruselský oltář vytvořený kolem roku 1520 Passierem Borremanem, zobrazující mučednictví svatých Crispina a Crispiniana, patronů ševců a koželuhů. Po roce 1584 bylo dvacet bočních oltářů vyplněno obrazy z dílen Franckenů.

Přístup do kostela je přes Kerkplein v centru Herentals, dveře jsou otevřené hlavně v pátek až neděli odpoledne. Je moudré si předem ověřit přesné časy návštěv, protože se mohou lišit podle ročního období.

Křížová věž, jediný dochovaný prvek ze 14. století, stojí mezi chórem a lodí místo na západě, což je pro brabantskou gotiku neobvyklé. Hrot z roku 1901 nahradil zvonovité zakončení z roku 1796. Loď a chór jsou navíc šikmo k nízkému transeptu.