Belarusian State Museum of Folk Architecture and Life, Muzeum lidové architektury u Minsku, Bělorusko

Běloruské státní muzeum lidové architektury a života je muzeum v přírodě v Ozertsu jihozápadně od Minsku, poblíž soutoku řek Menky a Ptiče. Výstavní zóna je rozdělena na sektory podle historicko-etnografických oblastí, z nichž jsou otevřené tři: Střední Bělorusko, Podněpří a Poozerí. Stojí zde přes 25 památek dřevěné architektury z konce 18. až počátku 20. století, mimo jiné kostely, zvonice, kaple, obecní sýpka, škola, kovárna, mlýny a selské usedlosti s obnovenými interiéry.

Malíř Ferdinand Ruszczyc navrhl muzeum v přírodě již v roce 1908, ale první světová válka plán zmařila; druhý pokus u Vilniusu v roce 1931 skončil jeho smrtí v roce 1936 a druhou světovou válkou. Dne 9. prosince 1976 přijala Rada ministrů Běloruské SSR usnesení o zřízení muzea. Pracovní skupina strávila následující desetiletí přípravou plánů a v roce 1988 byl schválen projekt Běloruského restaurátorského a projekčního institutu. Areál leží 4 km od Minsku, u soutoku řek Menka a Ptič.

Budovy ukazují, jak si venkovské rodiny uspořádaly své domovy a co bylo v jejich každodenním životě nejdůležitější, od spacích prostor pro rodinu po kuchyňské prostory, kde se jídlo připravovalo a sdílelo. Návštěvníci mohou vidět, jak uspořádání místností a umístění předmětů mnohé vypovídá o hodnotách komunity a osobních praktikách.

Areál má 151 hektarů a otevřené jsou tři sektory: Střední Bělorusko, Podneprovje a Poozerje. V létě jezdí bryčka, v zimě saně a v létě vyplouvá od muzejního mola loď. Korčma stará přes 200 let podává národní jídla.

Některé mlýny v areálu stále fungují a mohou mlít obilí, když jsou vhodné podmínky. Můžete vidět, jak vodní nebo větrná energie otáčela mechanickými převody, které tyto mlýny poháněly.