Копильський замок, Zámek v Kapyli, Bělorusko

Kopyľský hrad byl dřevěná pevnost od 14. do 18. století na ledovcovém morénovém vrchu, který se zvedá 10–13 m nad nivou řeky Kamjanky. Jeho plochá oválná plošina měří 45 na 100 m a obklopují ji zemní valy vysoké až 3 m, navršené z písku a hlíny, v nichž zůstaly spálené zbytky dřevěných konstrukcí. Areál chránil příkop široký 20 m a hluboký až 3 m, který se v nebezpečí plnil říční vodou přes hráz.

Kopyľský hrad vznikl z dětince města Kopyľ uváděného v letopisech, který sám zaujal místo hradiště starší doby železné; hrad existoval od 14. do 18. století. Na počátku 16. století byl Kopyľ považován za jeden z „nejvýznamnějších knížecích hradů s městem“. Byl sídlem knížecích rodů Olelkovičů a Radziwiłłů, kteří v něm pobývali jen příležitostně; trvale zde žil pouze jejich náměstek. Archeologické výzkumy v letech 1996–1999 prozkoumaly asi 500 metrů čtverečních.

Zámek byl sídlem knížecích rodů Olelkovičů a Radziwiłłů, majitelů Kopylu, kteří v něm pobývali jen občas; trvale zde žil pouze jejich náměstek. Název města souvisí se zámeckým vrchem nad řekou. Návštěvníci vidí zemní valy vysoké až 3 m, v jejichž násypu zůstaly spálené zbytky dřevěných hradeb.

Místo hradu je zemní vrch se strmými svahy, plochou oválnou plošinou asi 45 na 100 m a valy vysokými až 3 m; zdi ani věže nestojí. Terén je nerovný, vezměte si pevnou obuv. Vrch se zvedá 10–13 m nad říční nivu a příkop široký 20 m a hluboký až 3 m je v terénu stále patrný.

Hrad byl celý postaven ze dřeva a nikdy zde nestály kamenné věže; dochovaly se jen zemní valy vysoké až 3 m, nasypané z písku a hlíny, v nichž jsou spálené zbytky dřevěných hradeb. Příkop, široký 20 m a hluboký až 3 m, bylo možné naplnit vodou z řeky pomocí hráze.