Brünig Pass, Horský průsmyk ve Švýcarsku mezi Bernem a centrálním Švýcarskem

Průsmyk Brünig v nadmořské výšce 1008 m spojuje Meiringen v kantonu Bern a Lungern v Obwaldenu na rozvodí mezi Aare a Sarner Aa. Prochází jím silnice A8 a úzkorozchodná dráha Brünigbahn, místy ozubnicová; nádraží Brünig-Hasliberg stojí asi 100 m severně od sedla ve výšce 1002 m a koleje procházejí zářezem ve výšce 1001 m.

Průsmyk ležel na trase spojující střední Švýcarsko přes průsmyky Grimsel a Gries s dnešní Domodossolou a byl pravděpodobně využíván už od římských dob. V roce 1339 přes něj táhli bojovníci středního Švýcarska k bitvě u Laupenu, v roce 1383 jej překročily oddíly Lucernu, Schwyzu a Uri na podporu Bernu při obléhání Burgdorfu. Z federálních prostředků byla postavena silnice, otevřená roku 1861; před zahájením provozu na brünigské železnici v roce 1888 přes průsmyk údajně projíždělo až 120 soukromých kočárů a poštovních vozů.

Od průsmyku začíná severozápadním směrem linie Brünig–Napf–Reuss, jazyková a kulturní hranice v rámci hornoalemanštiny postulovaná v polovině 20. století a dnes diskutovaná. Každoročně se zde koná Brünigschwinget, soutěž ve švýcarském zápase s celostátní prestiží, jedna z šesti horských věncových slavností.

Průsmyk je přístupný vlakem i autem po celý rok, s pravidelnými vlakovými spoji mezi Lucernem a Interlakenem. Železniční stanice Brünig-Hasliberg nabízí pohodlný přístup pro ty, kteří využívají veřejnou dopravu.

Průsmyk Brünig je námětem akvarelu J. M. W. Turnera „The Brunig Pass, from Meiringen“ z doby kolem let 1847–1848. U průsmyku také začíná linie Brünig-Napf-Reuss, jazyková a kulturní hranice v hornoalemannské oblasti navržená v polovině 20. století a dosud diskutovaná.