Theodul Pass, Horské sedlo mezi Švýcarskem a Itálií

Theodulské sedlo se nachází v nadmořské výšce asi 3 300 metrů a spojuje Zermatt ve Švýcarsku s Breuil-Cervinia v Itálii přes východní Penninské Alpy. Trasa překračuje sněhová pole a skalnatý terén, s horskou chatou na sedle, která poskytuje útočiště pro pěší turisty a horolezce.

Kamenná sekera nalezená roku 1895 u sedla pochází z Bretaně a datuje se do neolitu (4000–3500 př. n. l.), což dokládá letní využívání již tehdy; u vrcholu byl také nalezen poklad římských mincí z 1.–4. století n. l., dnes v Alpském muzeu v Zermattu. Dosud jsou vidět zbytky částečně dlážděných soumarských cest ze 13. století, kdy ustoupily ledovce. Roku 1688 byla na sedle postavena savojská bašta, v níž roku 1865 glaciolog D. Dollfuss zřídil meteorologickou stanici.

Sedlo nese jméno sionského biskupa Theodula, užívané od konce 17. století; Dufourova mapa z roku 1862 je ještě označovala jako Matterjoch. Walserští osadníci, kteří se v první polovině 13. století usadili v jižních údolích Valais, tudy procházeli a u vrcholu se dochovaly zbytky jejich částečně dlážděných soumarských cest. Poklad římských mincí z 1.–4. století, nalezený u sedla, je vystaven v Alpském muzeu v Zermattu.

Průsmyk je průchozí po celý rok po sjezdovkách upravených na obou stranách: na severu vedou přes téměř plochý Horní theodulský ledovec, italská západní strana je bez ledu. Italská chata Theodul stojí asi 100 m severně a 32 m nad sedlem. Z Itálie se k průsmyku dostanete z Breuil-Cervinia slepou stezkou, ze Švýcarska stoupají stezky od Trockener Steg a chaty Gandegg.

Kamenná sekera nalezená poblíž sedla v roce 1895 pochází z Bretaně a datuje se do neolitu (4000–3500 př. n. l.), takže přechod se už tehdy používal v létě. U vrcholu sedla byl objeven také poklad římských mincí z 1.–4. století n. l., dnes v Alpském muzeu v Zermattu.