Kreuzlingen Abbey, Augustiniánský klášter v Kreuzlingenu, Švýcarsko

Opatství Kreuzlingen je bývalý klášter augustiniánských kanovníků v Egelshofenu, dnes části Kreuzlingenu. Kostel svatých Ulricha a Afry postavili v letech 1650–1653 Stephan Gunertsreiner a Melchior Gruber podle plánů Michaela Beera; má bílou fasádu, čtvercovou věž s měděně zelenou cibulovou bání a interiér přestavěný od roku 1764 v rokokovém stylu.

Kolem roku 1125 založil biskup Ulrich I. z Kyburg-Dillingenu dům augustiniánských kanovníků spojením špitálu zasvěceného svatému Oldřichu a svaté Afře s novým kostelem východně od Stadelhofenu. Papežská a císařská ochrana z let 1144–45 z něj učinila říšské opatství. Ve dnech 27.–28. října 1414 hostil opat Erhard Dominik Lind papeže Jana XXIII., který mu daroval zdobenou mitru. V roce 1848 klášter zrušila thurgauská vláda.

Název Kreuzlingen pochází z latinského Crucis Lignum podle úlomku Svatého kříže, který biskup Konrád I. přivezl v 10. století z Jeruzaléma pro špitál ve Stadelhofenu. Klášter uchovával zlatou mitru darovanou papežem Janem XXIII., dnes vystavenou na zámku Frauenfeld. Bývalý klášterní kostel, povýšený roku 1967 na menší baziliku, má stropní malby Franze Ludwiga Herrmanna se scénami ze života svatého Augustina.

Bývalý klášterní kostel sv. Oldřicha a sv. Afry, znovu postavený v letech 1650–1653 na dostřel děla od Kostnice, je dnes farním kostelem a od roku 1967 menší bazilikou. Požár při restaurování v 60. letech zničil téměř celý interiér, ale zachovaly se chór s kovanou mříží z roku 1737 od Johanna Jakoba Hoffnera a kaple Olivové hory z roku 1760. Při vstupu se po nich rozhlédněte.

Název pochází z fragmentu Pravého kříže, který údajně přivezl z Jeruzaléma svatý Konrád v 10. století. Tato relikvie přitahovala poutníky po staletí a proměnila místo v důležitý cíl náboženských cest.