Giétro Glacier, Údolní ledovec ve Valais, Švýcarsko

Ledovec Giétro je 4,45 km dlouhý údolní ledovec na severní straně Penninských Alp ve Valais, v horním údolí Bagnes jižně od Martigny a Verbier. Napájejí ho firnová pole La Ruinette (3 875 m) a Mont Blanc de Cheilon (3 870 m); teče na sever podél Mont Rouge du Giétro a mezi Le Pleureur a Mont Rouge se stáčí na západ. Poslední kilometr klesá se sklonem 40 % a je protkán četnými trhlinami až do zhruba 2 750 m nad jezerem Mauvoisin.

Během malé doby ledové ledovec sestupoval až k místu dnešní přehrady Mauvoisin a hradil Dranse; náhlé protržení těchto jezer se nazývalo canonnades du Giétroz. Dne 25. května 1595 zabila povodeň 140 lidí a zničila na 500 domů. V roce 1818 bylo jezero 3,5 km dlouhé a 60 m hluboké; inženýr Ignaz Venetz dal do ledu vyvrtat 198 m dlouhý tunel, ale ledová hráz se 16. června v 16:30 protrhla, uvolnila 20 milionů m³ vody a zabila 34 až 44 lidí. Geologové 19. století považovali událost za zakládající případ glaciologie.

Slovo giétro (nebo giétroz, vyslovované „dzyètre“) je ve valaiském dialektu obecné jméno znamenající „chata“ nebo „přístřeší“, z latinského jacitum, „útulek“, z něhož vznikla i slova jetty, giète a zite. Místní nazývali protržení z roku 1818 „avallo“.

Dosažení ledovce vyžaduje horskou turistiku a vhodné vybavení, protože terén je strmý a podmínky se mohou rychle měnit. Letní měsíce nabízejí nejbezpečnější a nejjasnější výhledy na led, ale návštěvníci by měli být připraveni na náhlé změny počasí.

Slovo giétro, vyslovované „dzyètre“, je ve valaiském dialektu obecné jméno znamenající „chata“ nebo „úkryt“, z latinského jacitum. Obyvatelé údolí Bagnes mluvící patois nazvali událost z roku 1818 „avallo“. Pro mnoho geologů 19. století patří tato nehoda a analýzy, které z ní vzešly, k základům glaciologie.