Castra Ad Fines, Římská pevnost v Pfynu, Thurgau, Švýcarsko

Castra Ad Fines je pozdně římská pevnost na východní části drumlinu zvaného Bergli, asi 20 metrů nad řekou Thur. Její severní val se místy dochoval, ale vnitřek je téměř zcela překryt středověkým jádrem vsi a kostelem Sankt Bartholomäuskirche.

Pevnost byla založena, aby kontrolovala hranici mezi dvěma římskými provinciemi, a po staletí fungovala jako klíčová předsunutá základna. Byla opuštěna po roce 400 n. l., když se mocenské struktury posunuly a římská kontrola v regionu oslabila.

Název Pfyn pochází z latinského ad fines, „na hranici“, protože tudy vedla hranice mezi provinciemi Raetia a Belgica. Místo je uvedeno jako etapová stanice na trase Augsburg–Pfyn–Trevír v Itinerariu Antonina a Tabuli Peutingerianě, kde se vzdálenosti mění z římských mil na galské leugy.

Pevnost leží pod středověkým centrem vsi a kostelem Sankt Bartholomäus, asi 20 metrů nad řekou Thur; viditelné jsou jen zbytky severní hradby. Kvůli regulaci řeky v 19. století teče Thur dnes asi 500 metrů jižně od Städtlihügelu. Pfyn je vzdálen asi šest kilometrů od Frauenfeldu.

Vnitřek pevnosti byl pravděpodobně hustě zastavěn a nevypadá, že by jej využívalo jen vojsko. Nalezly se zde hlavně mince, nádobí, šperky, hračky a nástroje, ale jen málo zbraní, což naznačuje rodiny a řemeslníky vedle posádky.