Palaeontological Museum of the University of Zurich, Muzeum fosilií v Curychu, Švýcarsko

Paleontologické muzeum Univerzity v Curychu je od roku 2024 součástí Přírodovědného muzea univerzity a od roku 1956 sdílí výstavní prostory se Zoologickým muzeem. Ústředním exponátem je sbírka dobře zachovaných mořských ryb a saurů ze středního triasu, starých přibližně 245,9 až 228,7 milionu let, z Monte San Giorgio v Ticinu, zapsaného na seznam světového dědictví UNESCO v červenci 2003. Sbírka uspořádaná podle systematiky, stratigrafie a geografie čítá kolem 100 000 bezobratlých, 10 000 obratlovců a 6000 fosilií z Ticina, doplněných exempláři ze Švýcarska, Alp a Severní Ameriky.

Institut a muzeum paleontologie bylo založeno v roce 1956, prvním ředitelem byl Emil Kuhn-Schnyder; sbírka byla veřejnosti přístupná od roku 1965 a muzeum bylo oficiálně otevřeno v roce 1991. Fosilie sahají až do 17. století. V letech 1956–2024 sdílelo výstavní prostory se Zoologickým muzeem a v roce 2024 se stalo součástí Muzea přírodní historie Curyšské univerzity.

Sbírka je uspořádána podle principů systematiky, stratigrafie a geografie a jejích přibližně 6000 „tessinských fosilií“ pochází z Monte San Giorgio v kantonu Ticino, zapsaného v červenci 2003 na seznam světového dědictví UNESCO. Od roku 2024 je muzeum součástí Přírodovědného muzea Curyšské univerzity.

Muzeum sdílí výstavní plochu s Zoologickým muzeem Curych od roku 1956, obě sbírky tedy návštěvník vidí pod jednou střechou. Ústav a muzeum paleontologie vznikly v roce 1956; výstavní sbírka je veřejnosti přístupná od roku 1965 a muzeum bylo oficiálně otevřeno v roce 1991.

Sbírka je uspořádána podle principů systematiky, stratigrafie a geografie a čítá přibližně 100 000 bezobratlých, 10 000 obratlovců a 6000 fosilií z Ticina. Prvním profesorem paleontologie byl Bernhard Peyer, který stál v čele katedry v letech 1943–1955.