Burgruine Bottenstein, Zřícenina hradu ve Wikonu, Zofingenu, Švýcarsko

Burgruine Bottenstein je zřícenina hradu typu Spornburg na zalesněné molasové skále na východním okraji Zofingenu, na hranici s Lucernem. Jeho čtvercová obranná věž měřila 12,5 metru na stranu, na západě k ní přiléhala obytná budova (8,5 × 12,5 metru); její zdi se dochovaly do výšky téměř jednoho metru. V otevřeném vnitřním prostoru stojí jediný zaoblený kamenný sloup a zdi jsou postaveny z naskládaných plochých šedých a hnědavých kamenů.

Hrad pravděpodobně založil v polovině 13. století místní ministeriální rod, který sem přesunul své sídlo z Bottenwilu; rytíř Ulrich von Bottenstein je poprvé zmíněn 28. června 1255. Po vymření rodu přešel hrad jako léno na Aarburgy a poté na Rüsseggy. Pravděpodobně byl opuštěn krátce po roce 1400 a kolem roku 1460 už byl zříceninou. Zofingen jej získal v roce 1483, zbytky byly odstraněny ve 30. letech 19. století a Reinhold Bosch v letech 1949/1950 odkryl základy.

Název Bottenstein pochází z Bottenwilu, vsi, kterou zakladatelský rod opustil kvůli tomuto vrchu; doloženy jsou i varianty Botanstein, Bottinstein a Bottensteyn. Bottenwil dosud nosí část erbu pánů ve svém obecním znaku. Místo je volně přístupné a od 5. května 1950 chráněné jako kulturní památka třídy B regionálního významu.

Ruiny leží přibližně 800 metrů jihozápadně od středu vsi Bottenwil, na nejvýchodnějším cípu území Zofingenu, a jsou volně přístupné kdykoli. Kantonální hranice mezi Aargau a Lucernem prochází středem hradního areálu, takže se pěšky přechází z jednoho kantonu do druhého. Zdi obytné budovy se dochovaly do výšky necelého metru.

Nálezy z vykopávek v letech 1949/1950 pod vedením kantonálního archeologa Reinholda Bosche — střepy keramiky, šipky do kuše a gotické kamnové kachle s motivem lva — pocházejí všechny ze 13. a 14. století. Od 5. května 1950 je lokalita chráněna jako kulturní památka.