Düdinger Möser, Chráněná mokřadní oblast v Düdingenu ve Švýcarsku

Düdinger Möser je vícedílná mokřadní rezervace západně od Düdingenu, kterou tvoří vlastní Düdingermoos, Ottisbergmoos, Garmiswilmoos, Hexenweiher, Tiefmoos a Waldeggmoos. Soubor slatinišť a vrchovišť, rybníků, odvodňovacích příkopů a olšovo-březového bažinného lesa zabírá s ochrannými zónami něco přes 70 hektarů; Waldeggmoos o rozloze 6,62 hektaru leží severně od dálnice A12, zbytek mezi dálnicí a železnicí Bern–Fribourg.

Düdinger Möser byly před těžbou rašeliny pravděpodobně čistými vrchovišti, tvořenými rašeliníky, jejichž odumřelé zbytky se ukládají jako rašelina a zvyšují rašelinnou vrstvu zhruba o 1 mm ročně. Po těžbě rašeliny vznikla dnešní slatiniště; ta je nutné pravidelně kosit, jinak zarůstají keři a pomalu je vytlačuje obnovující se les.

Botanická stezka představuje 60 původních druhů mokřadních, lučních a lesních rostlin na informačních tabulích. Lekníny, které návštěvníci fotografují, do mokřadní flóry nepatří: biolog Jacques Studer uvádí, že je v 80. letech 20. století vysadil univerzitní profesor Pater Schmid pro exkurzi a zůstaly zde. Ostřice Carex pseudocyperus roste hlavně podél odvodňovacích příkopů.

Mokřad leží západně od jádra Düdingenu, z větší části mezi železniční tratí Bern–Fribourg a dálnicí A12; Waldeggmoos o rozloze 6,62 ha je severně od dálnice. Botanická stezka představuje 60 původních druhů mokřadních, lučních a lesních rostlin na panelech. Protože se nížinné slatiny pravidelně kosí, je vhodné zůstat na cestách.

Žije zde největší populace čolka obecného v kantonu Fribourg. Čolek horský, ještě v roce 2017 zaznamenaný, odtud mezitím vymizel, zatímco skokan hnědý, čolek alpský a ropucha obecná jsou stále hojně zastoupeni.