Sanctuaire marial d'Abidjan, Mariánské poutní místo v okrese Attécoubé, Abidjan, Pobřeží slonoviny

Mariánská svatyně v Abidjanu, v obci Attécoubé, je katolický kostel italského architekta Alda Spirito, nikoli katedrála. Půdorys vychází z ulity mořského plže Gibbula richardi: dva spirálovité objemy obklopují 53 metrů vysokou kuželovou betonovou zvonici. Modrá zvlněná střecha na betonové konstrukci podporuje přirozené větrání; kostel má přibližně 800 míst k sezení.

Kardinál Bernard Yago zahájil stavbu v roce 1985 s finanční podporou prezidenta Félixe Houphouët-Boignyho a projekt byl dokončen v roce 1987. Budova vznikla v období růstu Abidjanu.

Svatyně je hlavním mariánským poutním místem Pobřeží slonoviny a 2. února 2012 jí Cecci udělila status národní svatyně. Název pochází od Jana Pavla II., který v roce 1980 navrhl zasvětit ji Notre-Dame d'Afrique; arcibiskup Bernard Yago přidal „Mère de toute grâce". Prvním rektorem byl marianista Vincent Gizard, od roku 1989 mu pomáhal Raymond Halter, kazatel spojený s charismatickou obnovou.

Svatyně stojí v parku v Attécoubé na severu Abidžanu spolu s venkovní kaplí, moderní abstraktní sochou Marie a krematoriem. Orientaci usnadňuje 53 metrů vysoká kuželová betonová zvonice; vstup označuje modrý kovový plot s nápisem „BIENVENU SANCTUAIRE MARIAL“. Kostel má 800 míst a bohoslužby se konají i pod širým nebem.

Zvonice je betonový kužel vysoký 53 metrů a původní půltunový zvon nahradily digitální hodiny. Půdorys kostela vychází z ulity mořského plže Gibbula richardi, takže se jeho tvar mění podle úhlu pohledu. Vitráže nesou profil slona, národního symbolu Pobřeží slonoviny.