Mongolian-Manchurian grassland, Ecoregion mírných travních porostů ve východním Mongolsku, Vnitřním Mongolsku a severovýchodní Číně

Mongolsko-mandžuská step je ekoregion o rozloze 887 300 km² (PA0813), který tvoří oblouk kolem pouště Gobi, od Altaje po Velký Chingan. Převážně jde o ploché nebo mírně zvlněné planiny v nadmořské výšce 1 000–1 300 m, kde dominuje kavyl, kostřava ovčí a Aneurolepidium chinense. Na fotografii je zelená tráva, zaoblený kopec vpravo, šedozelené keře a pasoucí se zvířata jako bílé tečky.

Za Mongolské říše se step stala součástí Severní hedvábné stezky, doplňkem původní trasy poté, co Mongolové ovládli Čínu. Cestovatelé ji přecházeli od východu k západu, aby se vyhnuli horám, a otevřený terén usnadnil mongolskou expanzi do částí Číny a Koreje. Marco Polo, jak uvádějí prameny, touto cestou neprošel.

Většina lidí na stepi jsou mongolští nomádi, kteří žijí v gerech, velkých přenosných stanech, a mnoho rodin vlastní početné koně, kteří se volně pohybují po travnaté pláni. Zvířata jim slouží k jídlu a pití a tradiční mongolské písně zaujímají v jejich kultuře významné místo.

V lednu jsou průměrné teploty -9 °C nebo nižší a severozápadně od pohoří Da Hinggan klesají pod -20 °C, protože tamní větry od severozápadu nezastavuje žádný horský hřeben. Roční srážky klesají z 400-450 mm na východě na 150-200 mm na západě a spadají během slabého letního monzunu. Terén je plochý nebo mírně zvlněný v nadmořské výšce 1 000-1 300 m; místní průvodce usnadní orientaci.

Stáda mongolských gazel se na konci léta shromažďují v pozoruhodných počtech, když step mění barvu před příchodem chladného období. Tyto sezónní migrace patří k největším pohybům suchozemských zvířat na Zemi.