Dorfkirche Hohenkirchen, Cihlový kostel v Hohenkirchenu, Německo

Dorfkirche Hohenkirchen je gotický cihlový kostel s hranolovou západní věží, jejíž zdivo nebylo nikdy dokončeno, takže její valbová tašková střecha spočívá na nedokončeném pahýlu. Loď má tři páry bočních kaplí oddělených zdmi sloužícími jako opěráky, mírně ustoupený polygonální chór a jižní vstupní předsíň s cihlovým soklem a hrázděným horním podlažím ze 17. nebo 18. století. Uvnitř zakrývají křížové žebrové klenby jedno pole ve věži a čtyři v lodi.

Současný kostel je druhou stavbou na tomto místě, postavenou v 15. století a podle novějších dendrochronologických průzkumů pravděpodobně již na konci 14. století. Kostel je zde poprvé zmíněn kolem roku 1230 v desátkovém registru v Ratzeburgu a ve středověku patřil k ratzeburské diecézi. Název Honkerken vznikl, když byl kostel postaven na biskupův příkaz, a byl doložen v roce 1260. Loď byla restaurována v letech 1988–1989 a předsíň v roce 2003.

Kostel dlouho sloužil jako společenské centrum vesnického života a dodnes utváří charakter Hohenkirchenu. Zůstává místem setkávání, kde se komunita schází a udržují se místní tradice.

Kostel stojí na hřebeni morény nad vsí; západní věž a tašková střecha jsou vidět zdaleka. Jižní vstupní přístavek má cihlový sokl a hrázděné horní podlaží ze 17. nebo 18. století, do něhož vede stupňovitý portál. Loď byla obnovena v letech 1988–1989 a předsíň roku 2003, kdy bylo instalováno podlahové vytápění napájené geotermální energií.

Západní věž nebyla nikdy dokončena: její cihlové zdivo náhle končí pod okapem a valbová střecha byla nasazena již během stavby. Slepé arkády uťaté pod okapem ukazují, že byla plánována podstatně vyšší věž. Uvnitř bylo devět z dvanácti vitráží obnoveno učni lübecké sklářské školy.