Kloster Stuben, Zříceniny kláštera v Porýní-Falci, Německo

Klášter Stuben je zřícenina augustiniánského ženského kláštera na poloostrově u Bremmu na Mosely. Zůstaly jen vnější zdi kostela, 45 metrů dlouhé a 10 metrů široké; západní zeď chybí a vnitřek je otevřený nebi. Pozemky bývalého kláštera dnes slouží jako vinice značky Abtei Kloster Stuben.

Šlechtic Egelolf předal na přání své dcery Gisely, první abatyše, opatu Richardu I. ze Springiersbachu svůj hradní dům, kapli a statky na výběžku u Bremmu. Arcibiskup Albero z Trevíru potvrdil založení v roce 1137 a omezil konvent na 100 žen. Roku 1208 věnoval rytíř Heinrich von Ulmen staurotéku přivezenou z Konstantinopole; v letech 1685–1687 byly kostel a křížová kaple znovu postaveny a roku 1802 byl klášter zrušen.

Název Stuben pochází ze slova „stuba“, vytápěná místnost nebo malý dům, v němž bydlely jeptišky; latinský název zněl „sorores de insula beati Nicolai in Stuppa“, sestry na ostrově svatého Mikuláše ve Stuben. Pečeť kláštera zobrazovala stubenský kříž, svatého Mikuláše a byzantský dvojitý kříž, který je vidět i na staurotéce. Od roku 1959 je relikvie ústředním prvkem Sváteku kříže, který zavedl biskup Wilhelm Kempf.

Zřícenina kostela stojí na poloostrově u Bremmu na Mosely a pozemky bývalého kláštera dnes slouží jako vinice značky Abtei Kloster Stuben. Z kostela zůstaly jen vnější zdi, 45 metrů dlouhé a 10 metrů široké; západní zeď zcela chybí, takže vnitřek je otevřený pod širým nebem. Místo je zastávkou pěších tras podél Mosely u Bremmu.

Pečeť kláštera nesla stubenský kříž, svatého Mikuláše a byzantský dvojitý kříž, který je vidět i na staurotéce. Tento relikviář s 7 mm silným úlomkem Pravého kříže, přivezeným z Konstantinopole po čtvrté křížové výpravě, je dnes v diecézním muzeu v Limburgu a od roku 1959 stojí v centru Svátsku kříže, který zavedl biskup Wilhelm Kempf.